„Mnichovské spiknutí“: první krok ke Druhé světové válce Andrej Smirnov Mnichovské spiknutí – právě tak historikové pojmenovali konferenci, která se konala před 75 lety v Německu. 29. a 30. září 1938 se v bavorské metropoli sešly vládní špičky Anglie, Francie, Německa a Itálie. Představitelé Československa, o jehož osudu se na konferenci rozhodovalo, a SSSR na jednání pozváni nebyli. Konference prakticky byla prvním krokem ke Druhé světové válce. Výklady historie, obzvláště pak událostí, které předcházely Druhé světové válce, se v posledních letech množí doslova údernickým tempem. Jedna z takových teorií, která je populární mezi západní a částečně i mezi některými ruskými historiky, je ta, která se týká paktu Molotova a Ribbentropa, tedy smlouvě o neútočení mezi Německem a SSSR z roku 1939. Popularita této teorie je snadno vysvětlitelná, protože vina za zahájení Druhé světové války se přenáší na SSSR. Došlo dokonce k tomu, že den podepsání smlouvy, 23. srpna, Evropský parlament prohlásil za „den památky obětí stalinismu a nacismu“. Pro současné rusofoby pohodlná teorie ale mlčí o tom, že pro Moskvu byl tento pakt vynuceným krokem. Přesněji se jednalo o odpověď na dohodu, kterou Berlín uzavřel s nejvyššími představiteli Velké Británie, Francie a Itálie. Evropa stihla vyhodnotit hrozbu, která z Německa přichází a chtěla Hitlerovu agresi nasměrovat na východ. Tato hra se však ukázala být příliš složitou i pro tak zkušené politiky. Jak je známo, svoji cestu ke „světovládě“ Hitler zahájil „anšlusem“ Rakouska v roce 1938. Dosáhl toho velmi snadno a hned byl vytyčen další cíl. Československo se po rozpadu Rakousko-Uherska proměnilo v nejrozvinutější zemi Střední Evropy. Na jeho území se nacházely nejdůležitější průmyslové podniky; k tomu, jako přídavekm, 14 milionů obyvatel, z nichž 3 miliony byli etničtí Němci, kteří žili v Sudetech. Na počátku roku 1938 Hitler přesunul německou armádu k československým hranicím. Sovětský svaz a Francie Německo upozornily, že svoje závazky k Praze hodlají splnit. Londýn však prohlásil, že pokud by došlo k Německé agresi proti Československu, tak nemůže garantovat, že Velká Británie Československo podpoří. Hitler, který byl povzbuzen nerozhodností britské vlády, se rozhodl opřít své plány o pátou kolonu, kterou představovali Sudetští Němci a o pronacistickou Sudetoněmeckou stranu. Na jeho příkaz, předseda této strany Konrad Henlein formuloval řadu požadavků, které fakticky předpokládaly, že se Československo v Sudetech vzdá svojí suverenity (24. dubna). 30. května Hitler vydal tajný příkaz k provedení operace Grün (Zelený) nejpozději do 1. října 1938. Paříž, mimochodem, ukázkového mírotvorce představovala jen krátce. Francouzští diplomaté, spolu se svými britskými kolegy začali vyvíjet bouřlivou aktivitu, v rámci které připravovali veřejné mínění k budoucímu obchodu s Hitlerem. A 18. září následovalo anglicko-francouzské ultimátum Praze o předání Německu části československého území. Hitler ubezpečil Chamberleina: pokud bude problém Sudetských Němců vyřešen, tak už v Evropě nebude vznášet žádné další územní požadavky. Vůdci tří zemí – Chamberlain, Daladier a Mussolini se v Mnichově 29. září setkávají s führerem a 30. září podepisují dohodu. Britský ministerský předseda při svém návratu do Londýna z Mnichovské konference prohlásil v Dolní sněmovně Spojeného království následující: „Pánové, přivezl jsem mír pro naši generaci“. Ve skutečnosti však nepřivezl mír, ale válku. „Mnichovské spiknutí“ rozvázala Hitlerovi ruce. A SSSR ve skutečnosti v té době neměl žádné spojence, a pokud by Německo zaútočilo v roce 1939, nebo na počátku roku 1940, tak by byl na hranici porážky. Pakt Ribbentorpa a Molotova, včetně začlenění Pobaltských zemí, tak byl jen vynuceným opatřením. SSSR tak odsunul svoji bezpečnostní linii na západ. czech.ruvr.ru
Posted on: Sun, 29 Sep 2013 18:08:03 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015