GENERÁLNÍ KONSTITUCE SEKULÁRNÍHO FRANTIŠKÁNSKÉHO ŘÁDU (část 3) KAPITOLA III ŽIVOT V BRATRSKÉM SPOLEČENSTVÍ ODDÍL 1 OBECNÉ ZAMĚŘENÍ Článek 28 1. Bratrské společenství SFŘ nachází svůj počátek v inspiraci Františka z Assisi, jemuž sám Nejvyšší zjevil evangelní požadavek života v bratrském společenství[24]. 2. [Řehole 20] »SFŘ je rozdělen do bratrských společenství různých úrovní« aby se organizovaným způsobem podporovala jednota a vzájemná spolupráce mezi bratry a sestrami i jejich aktivní a společná přítomnost jak v místní, tak v obecné církvi. SFŘ bude kromě toho dávat přednost angažovanosti bratrských společenství ve službě ve světě a zvláště v životě společnosti. 3. Bratři a sestry jsou seskupeni do místních bratrských společenství, která jsou ustavena při kostele či při řeholním domě, a to i do osobních bratrských společenství, ustanovených ze zvláštních důvodů, uvedených a uznaných ve zřizovacím dekretu[25]. Článek 29 1. Místní bratrská společenství jsou seskupována do bratrských společenství různých úrovní: oblastní, národní a mezinárodní, podle církevních, územních nebo jiných kritérií. Jsou koordinována a propojena podle pokynů Řehole a těchto Konstitucí. To je požadavkem pro spojení mezi bratrskými společenstvími, pro řízenou spolupráci mezi nimi a pro jednotu SFŘ. 2. [Řehole 20] Tato bratrská společenství, která mají každé svou vlastní právní subjektivitu v církvi, mají získat, pokud je to možné, i občanskoprávní subjektivitu pro lepší plnění svého poslání. Národní radě přísluší poskytovat směrnice ohledně důvodů a způsobu, jak v tomto ohledu postupovat. 3. Národní stanovy musí dát kritéria organizace SFŘ v rámci národa. Aplikace těchto kritérií je ponechána rozvážnému úsudku vedoucích bratrských společenství, kterých se to týká, a Národní rady. Článek 30 1. Bratři a sestry odpovídají společně za život bratrského společenství, ke kterému patří, i za život SFŘ jako organické unie všech bratrských společenství po celém světě. 2. Smysl společné zodpovědnosti členů vyžaduje osobní přítomnost, svědectví, modlitbu a aktivní spolupráci v rámci možností jednoho každého a eventuální podíl na vedení bratrského společenství. 3. [Řehole 25] V rodinném duchu ať každý bratr a sestra přispívá do pokladny bratrského společenství podle svých možností, ke krytí finančních prostředků pro život bratrského společenství a pro jeho náboženskou, apoštolskou a charitativní činnost. Podobně ať se bratři a sestry postarají o financování a další příspěvky k podpoře aktivit a činnosti bratrských společenství vyšší úrovně. Článek 31 1. [Řehole 21] »Každé bratrské společenství na jakémkoli stupni má svou Radu a ministra (či předsedu), kteří je povzbuzují a vedou.« Tyto služby jsou udělovány volbami v souladu s Řeholí, těmito Konstitucemi a vlastními stanovami. Pouze v mimořádných případech a v první fázi jejich ustavování mohou existovat bratrská společenství bez řádné Rady. Tento nedostatek na dobu nezbytně nutnou na sebe přebere Rada vyšší úrovně, aby zajistila začátek nového bratrského společenství, formaci jeho animátorů a provedení voleb. 2. Služba ministra nebo člena Rady je bratrskou službou, závazkem být k dispozici každému bratrovi a sestře i bratrskému společenství a nést zodpovědnost tak, aby každý realizoval své povolání a aby bylo každé bratrské společenství opravdovým církevním františkánským společenstvím, aktivním v církvi i ve společnosti. 3. Odpovědnými činiteli SFŘ na všech úrovních ať jsou bratři a sestry s trvalou profesí, ať jsou přesvědčení o hodnotě františkánské evangelní cesty, ať široce a velkodušně vnímají život církve a společnosti, ať jsou otevření k dialogu, ke spolupráci a jsou připravení pomáhat i pomoc přijímat. 4. Zodpovědní činitelé ať bdí nad přípravou i duchovním a technickým vedením jednotlivých setkání jak bratrských společenství tak Rad. Ať se snaží dát život a ducha bratrskému společenství svým vlastním příkladem i tím, že doporučí ve světle františkánského ideálu vhodné prostředky pro rozvoj života bratrského společenství i apoštolátu. Ať pečují o to, aby učiněná rozhodnutí byla uskutečněna, a ať prohlubují spolupráci mezi bratry a sestrami. Článek 32 1. Ministři a členové Rady ať žijí a posilují ducha i reálnou existenci jednoty mezi bratry a sestrami, mezi různými bratrskými společenstvími a mezi bratrskými společenstvími a františkánskou rodinou. Především ať jim leží na srdci pokoj a smíření uvnitř bratrského společenství. 2. [Řehole 21] Vedoucí role ministra a členů Rady je dočasná. Bratři a sestry ať se vyhýbají ctižádostivosti. Mají projevovat svou lásku k bratrskému společenství duchem služby a připraveností jak přijmout, tak i opustit svou službu. Článek 33 1. [Řehole 20] Při řízení a koordinaci bratrských společenství a řádu musíme rozvíjet osobnost a schopnosti jednotlivých bratří a sester a jednotlivých bratrských společenství při respektování plurality forem františkánského ideálu a kulturní různosti. 2. Rady na vyšší úrovni ať nedělají to, co může adekvátně vykonat buď místní bratrské společenství nebo Rada na nižší úrovni. Ať respektují a rozvíjejí jejich vitalitu tak, aby pečlivě plnili své povinnosti. Místní bratrská společenství a Rady, kterých se to týká, ať se snaží uvádět do života rozhodnutí Mezinárodní rady a dalších Rad vyšší úrovně a ať tyto programy přizpůsobí, je-li to potřeba, místním podmínkám. Článek 34 Kde to vyžaduje okolní situace a potřeby členů, mohou být uvnitř bratrských společenství pod vedením jedné Rady vytvářeny sekce nebo skupiny sdružující členy, kteří mají specifickou potřebu, společný zájem nebo tutéž činnost. Tyto skupiny mohou mít specifická ustanovení, týkající se jejich schůzek a činnosti, musí však zůstat zachována věrnost požadavkům, vyplývajícím z příslušnosti k jednomu bratrskému společenství. Národní stanovy stanoví vhodná kritéria pro vytváření a činnost sekcí nebo skupin. Článek 35 1. Světským kněžím, kteří se cítí být Duchem voláni k účasti na charizmatu sv. Františka z Assisi v sekulárním bratrském společenství, ať je v něm věnována zvláštní pozornost, která odpovídá jejich poslání v Božím lidu. 2. Světští františkánští kněží se mohou také spojit v osobní bratrské společenství, aby prohloubili asketické a pastorační motivy, které jim nabízí život a učení sv. Františka a Řehole SFŘ, aby lépe žili své povolání v církvi. Je vhodné, aby tato bratrská společenství měla své vlastní stanovy, které určují konkrétní směrnice pro jejich složení, průběh setkání a pro duchovní formaci. Obdobně zajistí živé a účinné společenství s celým řádem. Článek 36 1. Bratři a sestry, kteří se zavazují soukromými sliby žít ducha blahoslavenství a tak se stávají disponovanějšími ke kontemplaci a ke službě bratrskému společenství, mohou být velkou pomocí v duchovním a apoštolském rozvoji SFŘ. 2. Tito bratři a sestry se mohou sdružovat do skupin, které mají své vlastní stanovy schválené Národní radou. Jestliže se tyto skupiny rozšíří za hranice státu, pak musí být jejich stanovy schváleny Předsednictvem CIOFS. 3. Takové stanovy musí být v souladu s těmito Konstitucemi. ODDÍL 2 PŘIJETÍ DO ŘÁDU A FORMACE Článek 37 1. [Řehole 23] Přijetí do řádu se dosahuje dobou iniciace, dobou formace a řádovou profesí. 2. Od vstupu do bratrského společenství začíná proces formace, který musí pokračovat celý život. Za formaci jsou zodpovědni: sám kandidát, celé bratrské společenství, Rada s ministrem, magistr formace a asistent, přičemž pamatují na to, že základním činitelem formace je Duch svatý, a vždy se snaží s ním spolupracovat. 3. Bratři a sestry zodpovídají za svou vlastní formaci, aby stále dokonaleji rozvíjeli povolání, které obdrželi od Pána. Bratrské společenství má bratřím a sestrám při formaci pomáhat bratrskou atmosférou, modlitbou a příkladem. 4. Národním a Oblastním radám přísluší po vzájemné dohodě vypracovat a stanovit prostředky formace přizpůsobené místní situaci, aby tak pomohli vedoucím formace v jednotlivých bratrských společenstvích. Doba iniciace (postulát) Článek 38 1. Doba iniciace je přípravnou fází pro dobu vlastní a opravdové formace a má za cíl ověřit pravost povolání a umožnit vzájemné poznání mezi bratrským společenstvím a uchazečem. Má zaručit svobodu a opravdovost při vstupu do SFŘ. 2. Délka doby iniciace a způsob přípravy jsou dány Národními stanovami. 3. Radě bratrského společenství náleží rozhodnout o možných výjimkách v době iniciace při zachování směrnic Národní rady. Přijetí do řádu Článek 39 1. [Řehole 23] Žádost o přijetí do řádu předkládá uchazeč ministrovi místního bratrského společenství či osobního bratrského společenství formálním aktem, pokud možno písemně. 2. Podmínky pro přijetí jsou: katolická víra, život ve spojení s církví, dobrá morálka, jasná znamení povolání[26]. 3. Rada bratrského společenství rozhoduje společně o žádosti a dá uchazeči formální odpověď a informuje o tom bratrské společenství. 4. Obřad přijetí se má konat podle Rituálu[27]. Přijetí má být zaregistrováno a uchováváno v archívu bratrského společenství. Období formace (noviciát) Článek 40 1. [Řehole 23] Období počáteční formace má trvat nejméně 1 rok. Národní stanovy mohou určit delší trvání. Účelem tohoto období je vyzrání povolání, zkušenost z evangelního života v bratrském společenství a lepší poznání řádu. Tato formace ať se uskutečňuje častými studijními a modlitebními schůzkami a konkrétními zkušenostmi služby a apoštolátu. K takovým setkáním ať dochází, je-li to možné a vhodné, společně s kandidáty jiných bratrských společenství. 2. Kandidáti mají být vedeni k četbě a meditaci Písma svatého, k poznání osobnosti a spisů sv. Františka a františkánské spirituality a ke studiu Řehole a Konstitucí. Jsou vychováváni k lásce k církvi a k přijetí jejího magisteria. Laici se učí žít své časné závazky ve světě v duchu evangelia. 3. Účast na schůzkách místního bratrského společenství je nezbytným předpokladem k uvedení do společné modlitby a života bratrského společenství. 4. Ať se použije pedagogiky františkánského stylu, která odpovídá místní mentalitě. Profese - slib evangelního života Článek 41 1. [Řehole 23] Po uplynutí doby počáteční formace požádá kandidát ministra místního bratrského společenství o složení profese. Rada bratrského společenství rozhodne po vyslechnutí magistra formace a asistenta tajným hlasováním o připuštění kandidáta k profesi, oznámí mu své rozhodnutí a informuje bratrské společenství. 2. Podmínky profese neboli slibu evangelního života jsou: - dosažení věku, stanoveného Národními stanovami; - aktivní účast v počáteční formaci po dobu nejméně jednoho roku; - souhlas Rady místního bratrského společenství. 3. Prodloužení doby počáteční formace, pokud je pokládáno za vhodné, nesmí překročit více než o 1 rok dobu určenou Národními stanovami. Článek 42 1. Profese je slavnostním církevním úkonem, kterým kandidát, pamětliv povolání, které obdržel od Krista, obnovuje své křestní sliby a veřejně stvrzuje svůj závazek žít evangelium ve světě podle vzoru sv. Františka a podle Řehole SFŘ. 2. [Řehole 23] Profese zařazuje kandidáta do řádu a je svou povahou trvalým závazkem. Trvalé profesi může z věcných a konkrétních pedagogických důvodů předcházet dočasná profese, obnovovaná po roce. Celková doba dočasné profese nesmí překročit tři roky[28]. 3. Profesi přijímá ministr místního bratrského společenství nebo jeho delegát ve jménu církve a SFŘ. Obřad se koná podle předpisů Rituálu[29]. 4. Profese není pouze závazkem profesantů vůči bratrskému společenství, ale stejným způsobem zavazuje bratrské společenství, aby o ně pečovalo po lidské i po náboženské stránce. 5. Vykonání profese má být zaznamenáno a uchováno v archivu bratrského společenství. Článek 43 Národní stanovy ať určí: - [Řehole 23] minimální věk pro složení profese, který nesmí klesnout pod hranici dokončených osmnácti roků; - vnější znamení příslušnosti k řádu (»Tau« nebo jiný františkánský symbol). Stálá formace Článek 44 1. Formace bratří a sester, započatá v přecházejících etapách, trvá stále a pokračuje dál. Má být považována za pomoc při konverzi každého[30] i všech a za pomoc při plnění jejich vlastního poslání v církvi a ve společnosti. 2. Bratrské společenství má povinnost věnovat zvláštní pozornost formaci neoprofesantů a časných profesantů, aby umožnilo vyzrání jejich povolání a zakořenění jejich vědomí sounáležitosti. 3. Účelem stálé formace, i prostřednictvím kurzů, setkání, výměn zkušeností, je pomoci všem bratřím a sestrám: - [Řehole 4] naslouchat slovu Božímu a rozjímat o něm, »přecházejíc od evangelia k životu a od života k evangeliu«; - přemýšlet o církevních a společenských událostech ve světle víry a s pomocí dokumentů magisteria, aby došli ke správným postojům; - aktualizovat a prohloubit františkánské povolání studiem spisů sv. Františka, sv. Kláry a františkánských autorů. Podpora povolání Článek 45 1. Podporovat povolání do řádu je povinností všech bratří a sester a je znamením vitality bratrských společenství samých. Bratři a sestry, přesvědčení o hodnotě františkánského způsobu života, prosí Boha, aby dal milost františkánského povolání novým členům. 2. Třebaže nic nemůže nahradit svědectví každého jednotlivce a bratrského společenství, Rady mají přijmout vhodné prostředky k rozšiřování sekulárního františkánského povolání. ODDÍL 3 BRATRSKÁ SPOLEČENSTVÍ NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH Místní bratrské společenství Článek 46 1. [Řehole 22] Místní bratrské společenství kanonicky ustavuje kompetentní vyšší řeholní představený na žádost zainteresovaných bratří a sester, po předchozí konzultaci a ve spolupráci s Radou vyšší úrovně, ke které bude nové bratrské společenství náležet podle Národních stanov. Pro kanonické ustanovení bratrského společenství mimo domy nebo kostely františkánských řeholníků Prvního řádu nebo TOR je nezbytný písemný souhlas místního ordináře[31]. 2. Místní bratrské společenství musí mít nejméně pět členů s trvalou profesí, aby bylo jeho založení platné. Přijetí a profese těchto prvních bratří a sester přijme Rada jiného místního bratrského společenství nebo Rada vyšší úrovně, která se vhodným způsobem postará o jejich formaci. Akta o přijetí, o profesi a dekret o založení musejí být uchovány v archívu bratrského společenství. Kopie se zasílají Radě vyšší úrovně. 3. Jestliže nejsou v národě ještě žádná bratrská společenství SFŘ, má se o to postarat Předsednictvo CIOFS. Článek 47 1. [Řehole 22] Každé místní bratrské společenství, primární buňka jediného SFŘ, je svěřeno pastorační péči františkánského řeholního řádu, který ho kanonicky zřídil. 2. Místní bratrské společenství může přejít do pastorační péče jiné jiného františkánského řeholního řádu způsobem stanoveným v Národních stanovách. Článek 48 1. V případě zániku jednoho bratrského společenství přechází jeho majetek, knihovna a archív na bratrské společenství na bezprostředně vyšší úrovni. 2. Je-li podle kanonického práva bratrské společenství obnoveno, převezme eventuálně zbylý majetek, svou knihovnu a archív. Rada bratrského společenství Článek 49 1. Radu místního bratrského společenství tvoří tyto služby: ministr, zástupce ministra, sekretář, pokladník a magistr formace. Podle potřeb se může Rada jednotlivých bratrských společenství rozšířit o další služby. Podle práva je duchovní asistent bratrského společenství členem jeho Rady[32]. 2. Bratrské společenství, které se sejde na shromáždění nebo kapitule, jedná o věcech, které jsou předmětem zájmu pro její život a organizaci. Každé tři roky na shromáždění nebo volební kapitule zvolí ministra a Radu podle norem uvedených v Konstitucích a Stanovách. Článek 50 1. Radě místního bratrského společenství náleží: - podporovat iniciativy, nutné k prohlubování bratrského života, pro růst lidské, křesťanské a františkánské formace členů bratrského společenství a pro posilování jejich svědectví a práce ve světě; - činit konkrétní a odvážná rozhodnutí, která odpovídají situaci bratrského společenství, při výběru z mnoha možných aktivit v oblasti apoštolátu. 2. Kromě toho je úkolem Rady: a) rozhodovat o připuštění a o přijetí profese nových bratří a sester[33]; b) navázat bratrský dialog se členy, kteří se dostanou do zvláštních nesnází a vyvodit z toho patřičné závěry; c) přijmout žádost o propuštění a rozhodnout o vyloučení člena z bratrského společenství; d) rozhodnout o vytvoření sekcí nebo skupin v souladu s Konstitucemi a Stanovami; e) rozhodovat o platbách z dostupných fondů a obecně rozhodovat o finančních záležitostech a ekonomice bratrského společenství; f) udělovat služby členům Rady a dalším profesantům; g) žádat kompetentní představené Prvního řádu a TOR o připraveného a věci znalého duchovního asistenta; h) vykonávat ostatní povinnosti vyžadované těmito Konstitucemi nebo nezbytné ke splnění záměrů Rady. Služby v bratrském společenství Článek 51 1. Ministrovi, který je hlavním zodpovědným za bratrské společenství, náleží pečovat o to, aby byly uvedeny do praxe pokyny a rozhodnutí bratrského společenství a Rady, kterou bude informovat o své činnosti, přičemž zůstává zachována spoluzodpovědnost Rady za správu a vedení bratrského společenství. 2. Úkolem ministra kromě toho je: a) svolávat schůzky bratrského společenství a Rady, předsedat jim a řídit je; každé 3 roky svolat volební kapitulu bratrského společenství, po vyžádání názoru Rady na skutečnost svolání. b) připravit výroční zprávu k odeslání Radě na vyšší úrovni po jejím schválení Radou bratrského společenství; c) jednat jménem bratrského společenství ve všech vztazích k církevním i státním úřadům; kromě toho, když bratrské společenství získá občanskou právní subjektivitu, stává se ministr, pokud je to možné, zákonným zástupcem bratrského společenství; d) se souhlasem Rady žádat o pastorační a bratrskou vizitaci alespoň jednou za tři roky; e) vykonávat to, co podle Konstitucí náleží do jeho kompetence. Článek 52 1. Úkolem zástupce ministra je: a) spolupracovat v bratrském duchu s ministrem a podporovat ho při plnění jeho povinností; b) vykonávat činnosti, kterými ho pověřila Rada nebo shromáždění či kapitula; c) zastoupit ministra v jeho právech a povinnostech v případě ministrovy nepřítomnosti nebo dočasné neschopnosti; d) vykonávat službu ministra, jestliže se tato služba uprázdní[34]. 2. Úkolem sekretáře je: a) vypracovávat oficiální dokumenty bratrského společenství a Rady a postarat se o jejich zaslání příslušným adresátům; b) pečovat o doplňování a ochraňování archívu a registrace, zaznamenávat do nich připuštění, profese, úmrtí, výstupy a přestupy z bratrského společenství[35]; c) pečovat o sdělování nejvýznamnějších skutečností na různé úrovně a podle potřeby o podávání informací prostřednictvím sdělovacích prostředků. 3. Úkolem magistra formace je: a) s pomocí ostatních členů Rady koordinovat formační aktivity bratrského společenství b) vyučovat a vést uchazeče v době iniciace, kandidáty v době počáteční formace a neoprofesanty; c) informovat Radu bratrského společenství o vhodnosti kandidáta před profesí, aby se zapojil do života podle Řehole. 4. Úkolem pokladníka nebo ekonoma je: a) Pečlivě spravovat obdržené příspěvky. Každý příjem zaznamenává do příslušného deníku s uvedením data přijetí a jména přispívatele nebo toho, kdo provedl sbírku. b) Do stejného deníku zaznamenávat totéž o výdajích. Specifikuje datum a účel v souladu se směrnicemi Rady bratrského společenství. c) Předkládat účet ze své správy Radě bratrského společenství a shromáždění bratrského společenství podle předpisů Národních stanov. 5. Ustanovení týkající se kompetencí zástupce ministra, sekretáře a pokladníka platí, s příslušnými úpravami, na všech úrovních. Účast na životě bratrského společenství Článek 53 1. [Řehole 24] Bratrské společenství musí nabízet svým členům příležitost k setkání a ke spolupráci prostřednictvím společných schůzek, které se mají konat co nejčastěji, jak to dovolují místní podmínky, a na kterých se mají všichni aktivně podílet. 2. [Řehole 6,8] Bratrské společenství ať se pravidelně schází také jako církevní společenství ke slavení eucharistie v takovém duchu, který posílí bratrství a bude výrazem identity františkánské rodiny. Kde není možné slavit eucharistii zvlášť, (bratři a sestry) se připojí k širšímu církevnímu společenství. 3. Aby členství v SFŘ bylo smysluplné, je nutné, aby dotyčný byl platným členem místního bratrského společenství a účastnil se jeho života. K udržení jednoty bratrského společenství s bratry a sestrami, kteří se nemohou z odůvodněných příčin - kvůli zdraví, rodině, práci nebo vzdálenosti - aktivně podílet na životě komunity, mají být podniknuty vhodné kroky podle směrnic Národních stanov. 4. Bratrské společenství pamatuje s vděčností na zemřelé bratry a sestry a pokračuje ve společenství s nimi při modlitbě a eucharistii. 5. Národní stanovy mohou určit zvláštní formy napojení k bratrskému společenství pro ty, kdo aniž patří k SFŘ, chtějí sdílet jeho život a aktivitu. Článek 54 1. Pokud bratrské společenství na kterékoliv úrovni disponuje majetkem movitým či nemovitým, musí se podniknout, v souladu s Národními stanovami, kroky nezbytné k tomu, aby toto bratrské společenství získalo občanskoprávní subjektivitu. 2. Národní stanovy musí, na základě příslušných občanských zákonů, stanovit přesné kritéria pro účely právnické osoby, pro správu majetku a pro vnitřní kontrolu. Musejí rovněž obsahovat směrnice pro to, aby ustavující akt rozhodl o naložení s majetkem právnické osoby v případě jejího zániku. 3. Národní stanovy musí rovněž určit přesná kriteria, aby v místních bratrských společenstvích, která mají trvalý majetek nebo ho spravují, příslušná Rada, před koncem svého funkčního období požádala odborníka, který není členem Rady nebo skupinu revizorů účtů v bratrském společenství, o prověření stavu financí a trvalého majetku bratrského společenství. Přestup do jiného bratrského společenství Článek 55 Jestliže si bratr nebo sestra přeje z jakéhokoliv rozumného důvodu přestoupit do jiného bratrského společenství, informuje o tom nejprve Radu bratrského společenství, do něhož patří, a pak předloží svou žádost ministrovi bratrského společenství, do kterého chce být přijat. Rada tohoto bratrského společenství rozhodne až po obdržení nezbytných písemných informací od původního bratrského společenství. Dočasná opatření Článek 56 1. [Řehole 23,4] Bratři a sestry, kteří jsou v nesnázích, mohou formálním aktem požádat o dočasné vystoupení z bratrského společenství. Rada, po bratrském dialogu ministra a duchovního asistenta s dotyčnou osobou, posoudí žádost s láskou a s rozvahou. V opodstatněných případech, po určité době, která se dá bratru či sestře v nesnázích na rozmyšlenou, Rada přijme jeho žádost. 2. Opakované a dlouhotrvající nedodržování závazků vyplývajících z života bratrského společenství a jiné chování, které je ve vážném rozporu s Řeholí musí Rada projednat v dialogu s bratrem, který nedostává závazkům. Pouze v případě zatvrzelosti nebo opakovaného nedodržování závazků může Rada tajným hlasováním rozhodnout, že ho suspenduje (pozastavuje mu členství), a písemně to dotyčnému oznámí. 3. Dobrovolné vystoupení nebo suspendování musí být zaznamenáno v registru bratrského společenství. Nese s sebou vyloučení ze schůzek a činností bratrského společenství, včetně aktivního a pasivního hlasovacího práva, dotyčný však zůstává členem řádu. Článek 57 1. Sekulární františkán, který z bratrského společenství vystoupil nebo byl suspendován, může požádat o znovupřijetí zasláním příslušné písemné žádosti ministrovi. 2. Po přezkoumání důvodů uvedených dotyčnou osobou Rada zhodnotí, zda důvody, které vedly k vystoupení nebo suspensi, mohou být považovány za překonané, a v kladném případě jej přijme zpět. Rozhodnutí se zaznamená do akt bratrského společenství. Opatření definitivní Článek 58 1. Bratr nebo sestra, kteří mají v úmyslu definitivně ukončit členství v řádu, sdělí písemně svůj úmysl ministrovi bratrského společenství. Ministr a asistent místního bratrského společenství s láskou a obezřetností vedou s dotyčným dialog a informují o tom Radu. Jestliže dotyčný bratr nebo sestra potvrdí písemně své rozhodnutí, Rada to vezme na vědomí a dá o tom písemné sdělení dotyčnému. Definitivní vystoupení se zaznamená v registru bratrského společenství a sdělí se Radě na vyšší úrovni. 2. Existují-li závažné, veřejné, prokazatelné a právně ověřené důvody, ministr a asistent místního bratrského společenství láskyplně a rozvážně započnou dialog s dotyčným a informují o tom Radu. Bratrovi (sestře) se dá k dispozici čas na rozmyšlenou (k přemýšlení a rozlišování) a případně se mu nabídne i kvalifikovaná vnější pomoc. Jestliže se čas na rozmyšlenou protahuje do nekonečna, Rada bratrského společenství požádá Radu vyšší úrovně o propuštění bratra (sestry) z řádu. Takovou žádost je třeba doložit veškerou dokumentací, která se týká tohoto případu. Rada vyšší úrovně vydá propouštěcí dekret poté, co kolektivně přezkoumala žádost s příslušnou dokumentací a zachovala předpisy (kanonického) práva a Konstitucí. 3. Bratr, který veřejně odpadl od víry, opustil společenství církve, nebo mu byl uložen či vyhlášen trest exkomunikace, už tím samým přestává být členem řádu. To však nezbavuje Radu místního bratrského společenství povinnosti vstoupit do dialogu s dotyčným a nabídnout mu bratrskou pomoc. Rada vyšší úrovně na žádost Rady místního bratrského společenství shromáždí důkazy a úředně konstatuje dokonání odchodu z řádu. 4. Aby propouštěcí dekret nebo odchod z řádu nabyl právní moci, musí být potvrzen Národní radou, které bude předána veškerá dokumentace. Článek 59 Každý, kdo se cítí být poškozen opatřením, přijatým proti němu, může se do tří měsíců odvolat k Radě vyšší úrovně, než je ta, která přijala rozhodnutí, a v dalších instancích k úrovním ještě vyšším až k Předsednictvu CIOFS a v poslední instanci až ke Svatému stolci[36]. Článek 60 Vše, co se v těchto Konstitucích praví o místních bratrských společenstvích, platí také, pokud je to aplikovatelné, pro osobní bratrská společenství. Oblastní bratrské společenství Článek 61 1. Oblastní bratrské společenství je organická unie všech místních bratrských společenství, existujících na určitém území nebo takových, která mohou vytvořit přirozenou jednotku ať už pro svou zeměpisnou blízkost či pro společné problémy nebo pastorační realitu. Zabezpečuje spojení mezi místními bratrskými společenstvími a bratrským společenstvím národním při respektování jednoty SFŘ a za spolupráce františkánských řeholních řádů, které zabezpečují duchovní asistenci v dané oblasti. 2. Ustavení oblastních bratrských společenství náleží podle Konstitucí a Národních stanov Národní radě. Ať jsou o tom informováni příslušní řeholní představení, kteří na požádání jmenují duchovní asistenty. 3. Oblastní bratrské společenství: - je spravováno a vedeno Radou a ministrem; - řídí se Národními stanovami a vlastními stanovami; - má své vlastní sídlo. Článek 62 1. Oblastní rada je složena podle norem Národních stanov a vlastních stanov. V rámci Oblastní rady může být ustaven výkonný orgán s pravomocemi, které vymezují Stanovy. 2. Úkolem Oblastní rady je: a) připravovat slavení volební kapituly; b) podporovat, oživovat a koordinovat život a činnost SFŘ uvnitř oblasti a jeho zapojení do místní církve; c) podle pokynů Národní rady a ve spolupráci s ní vypracovat program činnosti SFŘ uvnitř oblasti a postarat se o jeho rozšíření do místních bratrských společenství; d) oznamovat místním bratrským společenstvím směrnice Národní rady a místní církve; e) pečovat o formaci animátorů; f) nabízet místním bratrským společenstvím podpůrné programy, které vyjdou vstříc jejich formačním a funkčním potřebám; g) projednat a schválit výroční zprávu Národní radě; h) rozhodnout o bratrské vizitaci v místním bratrském společenství, i když nevyžádané, vyžadují-li to okolnosti; i) rozhodovat o platbách z dostupných fondů a radit se všeobecně o finanční situaci a ekonomických záležitostech oblastního bratrského společenství; j) před koncem svého funkčního období požádat odborníka, který není členem Rady nebo skupinu revizorů účtů v bratrském společenství, o prověření stavu financí a trvalého majetku oblastního bratrského společenství; k) plnit další povinnosti, uvedené v těchto Konstitucích nebo nezbytné k provedení cílů Oblastní rady. Článek 63 1. Při pevném zachování spoluzodpovědnosti Rady za správu a vedení oblastního bratrského společenství, přísluší ministrovi jakožto prvnímu vedoucímu starost o uvedení směrnic a rozhodnutí Rady do praxe. Radu informuje o svém počínání. 2. Úkolem oblastního ministra je kromě toho: a) svolávat a předsedat schůzkám Oblastní rady; každé 3 roky svolat volební oblastní kapitulu, po vyžádání názoru Rady na skutečnost svolání; b) předsedat volbám v místních bratrských společenstvích a potvrzovat je, osobně nebo prostřednictvím delegáta, který je členem Oblastní rady a který není duchovním asistentem; c) provádět bratrské vizitace v místních bratrských společenstvích, osobně nebo prostřednictvím delegáta, který je členem Rady; d) zúčastňovat se schůzek svolávaných Národní radou; e) zastupovat bratrské společenství, když toto získá občanskoprávní subjektivitu; f) připravit výroční zprávu Národní radě; g) nejméně jednou za tři roky požádat, se souhlasem Rady, o pastorační vizitaci a bratrskou vizitaci. Článek 64 Oblastní kapitula je reprezentativním orgánem všech bratrských společenství, která existují v rámci jednoho oblastního bratrského společenství, a má volební a rozhodovací právo. Národní stanovy ať stanoví formality pro její svolávání, její složení, kompetence a frekvenci schůzek. Národní bratrské společenství Článek 65
Posted on: Mon, 26 Aug 2013 01:59:24 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015