Jen se ptám, jak je to možné? Jak je tohle jenom možné? Poražený stát druhé světové války, v 45. roce rozbombardovaný a na kolenou, jenž ztratil většinu mužské populace, zůstaly mu jen ženy a americké peníze. Byly to tyto dvě veličiny, které Německo posadily o několik desítek let později do sedla, ze kterého de facta vládne Evropě? Nebo je to německá etika, smysl pro pořádek, čest, úcta k sobě navzájem, víra v Boha? Zřejmě jakýsi podivný alchymistický mix toho všeho. Faktem je, že západní Německo polklo to východní vcelku bez problémů. Ten rozdíl už, snad s výjimkou pár paneláků, prostě nepoznáte. Stejné značky, stejné silnice, stejně oblečení lidé. Je to zvláštní. Téměř 70 let po skončení druhé světové války se bezmála podařilo naplnit Hitlerův sen a centru Říše. Ano, Berlín dnes de facto již plní tuto funkci.. upřímně, divil bych se, kdyby během asi 20 let nedošlo k přesunutí veškerých politických institucí z Bruselu do Berlína, zdá se, že se vše připravuje. V Berlíně se dál mohutně staví a rekonstruuje, vše polyká obrovské prostředky, ale snad proto, že se z veřejných rozpočtů příliš nekrade, nebo vůbec, výsledky jsou jasně patrné. Díval jsem se dokonce v sobotu v německé televizi na nějakou show, než jsem teprve asi za půl hodiny zjistil, že jde o show z Drážďan. Znáte takové ty bavorsko-vídeňské estrády.. rád to sleduju, lidé se tam totiž nefalšovaně baví. Kde jinde se ještě dokáží lidé odvázat, zazpívat, chytit se za ruce, bez alkoholu a drog? Nebylo na ničem poznat, že je to "východní".. a důvod zábavného pořadu? Němci oslavovali povodně. Děkovali záchranářům i všem lidem, kteří se zapojili a přispěli, oslavovali, že vše zvládli tak rychle a úspěšně, vše je již uklizeno a renovace nejpoškozenějších objektů úspěšně pokračuje.Škoda, možná si naši záchranáři, kteří to zvládli neméně na výbornou, možná si naši lidé, kteří přispěli milionovými částkami na charitu, také zasloužili nějaké to aspoň malé "děkuju" místo přiblblých stále dokola jedoucích seriálových smyček na všech českých televizích. Kamkoliv přijdete, lidé jsou na váš příjemní a usměvaví. Často se na vás obrátí i v U-bahnu a usmějí se, když například dojde k nějaké "žertové" situaci, jako že třeba dobíhají metro a proskočí zavírajícími se dveřmi, či se chystají vystoupit na opačné straně, než na které se nakonec vystupuje. Zasmějí se sami sobě. To mi u nás chybí moc. (další díl Jirkovou optikou, Ich bin ein Bärliner, na OSUD.cz zítra)
Posted on: Tue, 09 Jul 2013 14:17:59 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015