KURIÓZNÍ SVĚT "PRÁVNIČTINY" 22. března 1997 ve 2:30 hod. se odsouzený zločinec Anthony Dye řítil ve svém voze Corvette ulicemi Elkhartu v Indianě a policie jej nelítostně pronásledovala. Dye zajel k domu své matky, vystoupil z auta a utíkal. Když jej policie dostihla, Dye vytáhl poloautomatickou pistoli, kterou měl za pasem a spustil palbu. V tom rozhodujícím okamžiku se do akce zapojil statečný policejní pes jménem Frei, přichytil se Dyeovy nohy a z trestného činu si kousl. Dye byl zatčen. Jelikož byl ale v průběhu zatýkání zraněn, udělal to, co by udělal každý virilní Američan - policejního psa Freye zažaloval a tvrdil, že psi jsou „osobami“, na něž lze podat žalobu, minimálně tehdy, pracují-li pro policii. Dye se probojoval až k druhému nejvyššímu soudu v zemi, k Odvolacímu soudu Spojených států, který jeho požadavek zamítl. Dyeova teorie, že pes je osobou, není zase až tak nepravděpodobná, jak si můžete myslet. Dye ve skutečnosti nebyl první osobou, která kdy zažalovala policejného psa. A někteří velmi vážení právníci argumentovali, že by právní definice osoby měla být rozšířena, minimálně o další primáty. Laurence Tribe, vedoucí ústavní vědec na Harvardu, po dlouhá léta tvrdil, že šimpanzi by podle Ústavy měli být považováni za osoby. Skutečnost, že nejlepší právní mozky země mají potřebu trávit čas otázkami, zda výraz „osoba“ zahrnuje i psy či šimpanze, o právnících vypovídá hodně. Ale zároveň něco vypovídá o jazyce práva. Tedy, že v právničtině nic není tak, jak to vypadá. Jazyk, ve kterém jeden termín (angl. libel) může znamenat buď pohrdavou poznámku (pomluvu) nebo soudní řízení proti lodi, se zcela zjevně ocitá na pokraji katastrofy. V právničtině, použijete-li výraz "execute an agreement", způsobíte vznik smlouvy (řádně ji vyhotovíte); použijete-li ovšem tento termín v souvislosti s osobou "execute a person", učiníte pravý opak (způsobíte jeho zánik – vykonáte popravu). Někdy se právničtina zdá být téměř úmyslně perverzní. Standardní právní dokumenty například obvykle obsahují některou z verzí následující věty: "Mužský rod zahrnuje ženský rod, singulár zahrnuje plurál a přítomný čas zahrnuje i minulý a budoucí čas." At 2:30 A.M. on March 22, 1997, a convicted felon named Anthony Dye was racing his Corvette through the streets of Elkhart, Indiana. The Police were in hot pursuit. Dye pulled into his mother’s driveway, got out of the car, and made a run for it. When the police caught up with him, Dye took a semiautomatic pistol from his waistband and opened fire. At that critical moment, a valiant police dog named Frei leapt into action, fastened onto Dye’s leg, and, as it were, took a bite out of crime. Dye was arrested. Having been injured in the course of his arrest, Dye did what any red-blooded American would do. He brought a lawsuit – against Frei the police dog. Dye argued that dogs are “persons” who can be sued, at least when they work for the police. Dye fought his way to the second highest court in the land, the United States Court of Appeals, which dismissed his claim. Dye’s theory that a dog is a person is not as far-fetched as you might think. In fact, he wasn’t even the first person to sue a police dog. And some very respectable lawyers have argued that the legal definition of person ought to be expanded, at least to include other primates. Laurence Tribe, Harvard’s leading constitutional scholar, has maintained for years that chimpanzees should be considered persons under the Constitution. That the country’s best legal minds can be consumed with questions about whether the word “person” includes dogs or chimpanzees tells us a lot about lawyers. But it also tells us something about the language of the law. Nothing in the realm of legalese is quite what it seems. Any language in which libel can mean either a disparaging remark or a lawsuit against a ship is obviously a disaster waiting to happen. In legalese, when you execute an agreement, you bring it into existence; but when you execute a person, you do just the opposite. At times, legalese appears to be almost wilfully perverse. Standard legal agreements, for example, typically contain some version of the following clause: The masculine shall include the feminine, the singular shall include the plural, and the present tense shall include the past and future tenses. us.macmillan/BookCustomPage_New.aspx?isbn=9780805088595
Posted on: Wed, 11 Sep 2013 10:25:07 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015