Když Kopčem učil Žabku počítat (E.Štorch Lovci mamutů) Zařekl jsem se, že už nebudu nic psát. Je to totiž zbytečné a stejně to nic nezmění. Navíc se znovu a znovu budu setkávat s lidskou neznalostí, hloupostí a arogancí. Problém všeho nejen v tomto státě je totiž NEZNALOST. Na všechno máme názor, ale povětšinou na věci, o jejichž podstatě víme málo nebo nic. Jsme tedy v situaci idiota, který se bude hrdě bít v hruď a tvrdit, že on má zcela jiný názor na výsledek součtu jedna plus jedna, než my. A názory jsou přece od toho, aby se různily. Málokdo si však uvědomí, že drtivá většina názorů a jejich variabilnost je právě a jen z toho důvodu, že hlasatelé těchto názorů o podstatě problému ví málo nebo vůbec nic. Pro odborníka je existence názorů v jeho oboru možná pouze a jen na špičce výzkumu. A to právě proto, že o dosud neobjevených věcech ještě lze mít názory. Proč tak rozsáhlý úvod? Jednoduše proto, že u zítřejší stávky se sice předháníme v názorech zda stávka ano či ne, ale jaksi nám uniká podstata problému. Tou je poslání odborů a jejich role ve státě. Nevšiml jsem si, že by politický boj mohla ze zákona vést jiná než politická strana nebo hnutí. Role odborů je přesně vymezena zákonem jako činnost hájící zájmy zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Nikde tam není slovo o tom, že odbory jsou nadány legislativní pravomocí v úrovni Ústavního soudu (tedy že by mohly rušit zákony) , ani že by měly pravomoc do tvorby zákonů zasahovat, natož aby využívaly peníze svých přispěvatelů na donucovací prostředky, kterými by si zajistili legislativní iniciativu. Ba dokonce ani nikde v zákoně není zmíněno, že odbory mají být legislativním schvalovacím orgánem vlády případně Parlamentu. Nicméně naprosto jednoznačně akceptujeme vznik „Strany Česko moravské konfederace odborových svazů“ způsobem, který ani zákon o politických stranách nepřipouští. Prosazování požadavků odborových předáků jde daleko za hranicí pravomocí i poslání odborů a nikdo se nezeptá, proč to odbory dělají? Zatím ne. Není za tím náhodou snaha dosíci lepších koryt tak, jak už se v těchto zemích několikráte stalo? Nestal se náhodu pan Falber členem Evropského parlamentu díky svému působení v ČMKOS? Není náhodu pan Štěch bývalý předseda ČMKOS nyní šéfem Senátu PSP? A co pan bývalý ministr práce a sociálních věcí pan Škromach? Nebyl i on šéfem odborového svazu? Není náhodou snaha současných bosů odborů vedena stejnou touhou po korytu jako těch předchozích? Jako soukromníci by se neuživili. Podívejme se na jejich životopisy a je to z nich zcela patrné. Takže je jen na bíledni, že je potřeba se zabezpečit na zadní kolečka ať to stojí co to stojí a každá příležitost pro zviditelnění dobrá. Jsem dalek toho, abych se zastával vlády. Je pro mne jen pobavením, jak se obě strany snaží o totéž. Zachovat a vylepšit si koryta. Otázkou je jen, pod jako vlajkou a s jakou snahou tak činí. V obou případech si myslím, že by se našly zcela zřejmé paralely. A jak jsou na tom zaměstnavatelé? Velmi jsem se nasmál, když jsem si přečetl , kdo v tripartitě jedná za zaměstnavatele. Opět jsem si přečetl životopisy. Za chvíli jsem pro slzy smíchu neviděl. Kdybych se nesmál, musel bych uvažovat o nákupu nějaké zbraně. Zástupce Svazu průmyslu pan předseda ing. Míl , bývalý GŘ ČEZu zatupuje zaměstnavatele, ač nikdy nebyl soukromník, ale vždy jen a pouze zaměstnanec, byť na vysokém managerském postu. Nic proti panu inženýrovi nemám, neznám jej, ani jeho práci a jsem dalek toho ji podceňovat, ale ať mi prosím, nikdo netvrdí, že sebelepší manager kdy riskoval vše, co měl, aby podnikal –tedy vytvářel práci a ZAMĚSTNÁVAL LIDI. Já osobně to dělám davcet dva let a vím, o čem mluvím. Další zástupce tzv. zaměstnavatelů je předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) pan Jan Weiser o jehož kvalitách nemohu mít pochybnosti, neboť je neznám. Nicméně z životopisu pana předsedy plyne, že od počátku vystupoval ve svazech sdružujících výrobní nebo i další družstva. Pokud tedy podnikal, tak pouze a jen se svěřeným majetkem NĚKOHO JINÉHO. Možná to dělal dobře, opět opakuji, že jej nechci ani v nejmenším napadnout, ale ať ani tento pán za mne laskavě nemluví, protože o podnikání a jeho rizicích toho zákonitě musí vědět strašně málo. Oba dva pánové jsou pro mne pouze zástupci zaměstnanců, tedy více méně ČMKOS B. Ale nyní už vím, proč když si přečtu některé prohlášení tzv. zaměstnavatelů v tripartitě, „obrací se mi kudla v kapse“. To je sjednocený názor Odborových svazů a Managerských odborových svazů, ale nemá to nic společného se soukromníky, kteří své podniky a firmy řídí sami a kteří riskují svůj majetek a budoucnost svých rodin, nikoliv jen tříměsíční výplatu. No a abychom nezůstali ničemu nic dlužni: Jak jsme na tom s tou vládou? Mrkněme se na prmiéra Nečase. Od doby, co v roce 1988 absolvoval fakultu, se v roce 1992 stal poslancem ČNR (já si myslím, že to bylo už v roce 1990, ale asi si špatně pamatuji) a od té doby stále v politice. Fachman na zaměstnávání v soukromé sféře jak vyšitý, že? A co třeba pan Kalousek? Dnes se bijící v hruď jako zachránce státu a ekonom, původně však chemik pak technolog a šéf investičního v sp. Mitas, následně tzv.ekonomický expert vlády v roce 1990, náměstek ministra obrany a pak už jen poslanec a politik. Zkušenosti ze zaměstnávání veškeré žádné. Pardon, opět maximálně riskoval cizí majetek, nikdy svůj při zaměstnávání svých kolegů zaměstnanců. Shrňme si to: O zásadních věcech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v tomto státě rozhodují JEN A POUZE zaměstnanci. Není se tedy co divit, že se mezi sebou pohádají jako koně. Mohou mít totiž diametrálně rozdílné názory na věci, které příslušejí zaměstnavatelům - vlastníkům. Neví o nich totiž ani zbla. Odmítám se ale nechat do takovýchto hrátek zatahovat jako zaměstnavatel já osobně a prohlašuji, že za mne nemluví žádný z pánů jednajících ve mzdě za tzv. zaměstnavatele v tripartitě, nehodlám za sebe totiž nechat mluvit managerské odboráře. O odborových předácích, tučně sajících ze svých chlebodárců dělnických odborářů zajisté nemalé MZDY a o vládě, postavené na gážistech ani nemluvě. Proč tak široký záběr? Směřuje to k jednomu cíli. Ve výše zmíněných Lovcích mamutů od Eduarda Štorcha vysvětluje Kopčem své kamarádce Žabce, že už jí uplácal z bláta dva vlky, nicméně Žabka oslnivou indukční logikou odvětí: Nene, Kopčeme, Žabka není hloupá, tu jeden vlk a tu zase jeden vlk. Žádní dva vlci! Nezdá se vám, že jsme v pozici Kopčemů a nemáme zbla síly Žabce vysvětlit elementární počty, protože naše Žabky , tedy pánové, kteří z různých důvodů omezují nás i naše zájmy na jedné straně stávkou a na druhé straně zvyšováním daní, mají na součet jedné a jedné zcela jiný názor než my a potažmo jiný, než všichni, co umí počítat? Nebo na druhou stranu umožněme politickým stranám vyhlašovat stávky v jakémkoliv segmentu hospodářství, členům vlády podnikat v oboru resortů, které řídí a zločince najměme do uniforem strážců pořádku a zaveďme dědičná místa inženýrů a lékařů. Možná by se to tak vyřešilo samo, ne? A nejsme my už vlastně skoro tam? Užijte si krásný stávkocý den, já jsem svým zaměstnancům dal PLACENÉ volno. Stejně si svou práci odpracovat musí, takže jaké zkracování odměn za práci. Myslím si navíc, že stávkovat nepůjdou. Po těch letech, co spolu děláme ví skoro víc než já, že na chodu a prosperitě mojí firmy závisí i jejich živobytí. JUDr. Ing. Rostislav Senjuk
Posted on: Mon, 16 Sep 2013 21:48:05 +0000