Michal de Molinos Duchovní vůdce, který odpoutává duši - - TopicsExpress



          

Michal de Molinos Duchovní vůdce, který odpoutává duši - praktická mystika Michal de Molinos ( 1640 - 1697 ) Michael de Molinos Člověk má hledat svého Boha především ve svém nitru a nikoliv zevně. Toto hledání Boha v našem nitru je však mystickou cestou a ten, kdo ji provádí, je mystikem na základě milosti Ducha Svatého. Kéž mně Bůh popřeje svého božského světla, abych mohl odhalit tajemství této vnitřní cesty a sladkou rozkoš dokonalého míru. Jest nutno, abys věděl, že tvoje duše je centrum a obydlí království božího. Aby vládce této říše mohl odpočinout na trůně tvé duše, máš se snažit udržet ji čistou, klidnou, prázdnou a mírumilovnou: očištěnou od viny a chyb, klidnou před všemi obavami, prostou všech vášní, žádostí, představ a míruplnou v pokušeních a ve strastech. Obrať se vnitřním soustředěním do sebe sama. Tvojí ochranou budiž modlitba, jakož i láskyplné soustředění v přítomnosti božské. Když se cítíš slabším, vezmi útočiště k modlitbě, která jest jedinou zbraní ku překonání nepřítele a ke zmírnění svízelů. Za bouře nevzdaluj se této zbraně, abys jako druhý Noe mohl okusit bezpečnost, jasnost a klid a aby tvoje vůle poslušná, oddaná byla zároveň mírumilovnou a odhodlanou. Konečně neměj starostí a nebuď malomyslným, když se spatříš zmalátnělým: Tvoje ochrana se k tobě opět vrátí, aby tě utvrdila, aby tě znovu rozpálila, poněvadž božský Pán chce s tebou být o samotě, aby odpočíval v tvé duši a aby v ní vztyčil bohatý trůn míru, a abys vnitřním soustředěním a Jeho nebeskou milostí se mohl těšit na ticho v rozrušení, na osamělost ve společnosti, na světlo v temnotě, na zapomenutí v utiskování, na sílu v malomyslnosti, na odhodlanost v bázni, na moc v pokušení, na mír v boji a na klid ve strastech. Smysly nejsou chápavé pro božské dary milosti. Chceš-li tedy být moudrým a šťastným, buď tich a vytrvalý, věř a trp a kráčej s důvěrou vpřed. Je pro tebe mnohem lépe být v míru a dát se vésti božskou rukou, než radovat se ze všech statků tohoto světa. Střež se, trápit sama sebe a nebo odpadnout, když vlastním myšlením se v modlitbě nemůžeš vyšinout do výše. Trp, zůstaň klidný a oddávej se do přítomnosti Boží. Vytrvej prvně a důvěřuj v Jeho nekonečnou dobrotu, která ti může dát pevnou víru, pravé osvícení a nebeskou milost. Kráčej právě tak, jako bys měl zavázané oči – bez myšlenek a bez uvažování, vzdej se jeho dobrotivým otcovským rukám s pevným předsevzetím nečinit nic, co by nebylo podle Jeho božské vůle a libosti. Bloudě jako zaběhlá ovce, hledal jsem Tě, ó Pane, zatím kdy jsi prodléval ve mně! Namáhal jsem se hledati Tě zevně a Ty přece máš svoje sídlo ve mně, když po Tobě toužím a na Tebe myslím. Putoval jsem cestami a místy tohoto světa, abych Tě hledal a nenalezl jsem Tě, poněvadž nadarmo jsem venku pátral po Něm, který přece byl v mém nitru. Veliká slepota a nezměrná pošetilost vládne v těch, kteří nepřetržitě hledají Boha, stále po něm vzdychají a Boha denně v modlitbách volají, kdežto jsou sami živým chrámem božím a jeho pravým obydlím, poněvadž v jejich duších je sídlo a trůn Nejvyššího, který tam stále přebývá. Děkuji Ti, ó Otče, Pane nebes a země, že jsi ukryl tyto věci před moudrými a chytrými a že jsi je projevil dětem. Je to zřejmě velikým mučednictvím a nemalou zkouškou Pána pro duši, která shledává, že jest oloupena o dřívější radosti smyslů a sama s vroucí vírou musí se ubírati po temných a opuštěných cestách k dokonalosti, které však Duchovní vůdce, který odpoutává duši nicméně nikdy jinak dosáhnout nemůže, než těmito prostředky bolestnými, ale jistými. – Proto se snaž být vytrvalým a neodstupuj, ačkoliv se ti nedostává při modlitbě vlastního myšlení. Vtiskni si do srdce jako pevný podklad, že je nejdříve třeba ke vnitřní cestě vyhubení veškeré choulostivosti. Prostředkem, kterého Bůh k tomu používá, jest vnitřní necitelnost. Proto Pán vezme také duši její schopnost úvah, totiž schopnost pozorovat vnitřní pochody, kteréžto její pozorování jest jedinou překážkou, jež zastavuje její pokrok a zamezuje také Bohu, aby se jí mohl sdělit a aby v ní mohl působit. Proto se nesmíš rmoutit a nesmíš věřit, že jsi neklidil žádného ovoce, když po příjímání nebo po nějaké pobožnosti nezpozoruješ ve své mysli příliš mnoho pocitů, neboť je to zřejmý klam. Buď pevný a vytrvej trpělivě, neboť tvoje duše tím získává, i když o tom nevíš. V temnotě zaplane nadpřirozené světlo, které Bůh v duši rozsvítí a zvětší je, v temnotě se zrodí moudrost a láska, temnota zničí duší, a elementy, které jsou překážkami správného nazírání na božskou pravdu, jsou temnotou stráveny. Prvá jediná námaha a myšlení na Boha má dosti síly a ceny, aby veškerá modlitba pozdější zůstala pravdivou, působivou a záslužnou, třebaže při tom nedocházelo k žádnému skutečnému nazírání Boha. Z toho vidíš že svatí se nemohou vyjadřovat zřetelněji ve prospěch našeho názoru. Ten se modlí v duchu a pravdě ( praví citovaný světec ), kdo vždycky se počíná modlit v duchu a se snahou, třebaže slabostí a křehkostí jeho myšlenky se později uhnuly. Víra a úmysl postačují a působí ještě dále, ba dokonce čím prostší je toto vzpomínání beze slov a myšlenek, je modlitba čistší, duchovnější, niternější a Boha důstojnější. Týmž způsobem nemá duše, když jednou nabyla jistoty víry, že v ní Bůh prodlévá, nežádat nic a nic nečinit kromě skrze Boha ve všech skutcích a duchovních cvičeních vytrvati v této víře a předsevzetí ve spokojenosti, aniž chtěla získat nových důkazů této víry a této odevzdanosti. Tato činnost není proti vůli boží a také nepřekáží tvé oddanosti, poněvadž si Bůh dojista přeje, aby ses sytil, abys studoval, pracoval, obchodoval atd. Proto se touto činností nevzdaluješ svých povinností, které jsou podle vůle a libosti boží, aniž jeho přítomnosti, aniž své vlastní odevzdanosti. Sv. Tomáš. Kdybys byl při modlitbách nebo mimo ně stále vyrušován nebo roztržitý, když při bdícím duchu by ses dal strhnout vášní, bude ti ku prospěchu, když se zase obrátíš k Bohu a když se vrátíš v jeho svatou přítomnost obnovením čistých sil víry a oddanosti. Ctnostný člověk se nevzdává modlitba, pokud nepřestal být spravedlivým. Kdo vždycky dobře jedná, ten také se vždy modlí. Dobrý člověk je sám o sobě modlitbou a když vytrvá v touze po dobru, trvá také modlitba. Jen Zlatoústý
Posted on: Sat, 17 Aug 2013 08:01:29 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015