Musím zde mít opět tento článek, i když je 3 roky starý. "Fascinující postřehy ohledně vztahu mezi kongresem a byznysem přináší studie Ahmeda Tahouna z London School of Economics, která se týká „role akcií vlastněných členy Kongresu USA na trhu za politickou vstřícnost“. Tahoun analyzoval vztah mezi akciemi vlastněnými kongresmany a příspěvky na jejich politické kampaně ze strany příslušných firem a našel silnou přímou spojitost. Konkrétně Tahounův výzkum dokládá, že američtí kongresmani systematicky investují víc do firem, které protěžují jejich partaj, a že když akcie prodají, firmy přestanou na jejich kampaně přispívat. Navíc firmy s větším akciovým podílem politiků obvykle získávají víc vládních kontraktů a za větší sumy. jsou otevřené dveře pro kariérní přechody mezi finanční branží a regulačními úřady. To je rozšířenější v USA, kde jsou platy regulátorů velice nízké, zejména v Komisi pro burzy a cenné papíry a v Komisi pro komoditní termínované obchody. Fluktuace vysoce postavených – ale i nižších – zaměstnanců je v těchto agenturách velice vysoká. Personál Fedu je placen o něco lépe a zůstává poněkud déle. Spojené království svým regulátorům platí víc, a přesto se často přechází „tam a zpět“, a to víc než dřív. Singapur a Hongkong mají jiný model." Je namístě se obávat toho, co můžeme nazvat intelektuálním podmaněním. už víme, že někteří z těchto tržních císařů byli nazí a že jejich aktivity, vůbec ne neškodné, mohly směřovat ke značné finanční nestabilitě a zapříčinit vážné ztráty na úkor daňových poplatníků, o vyvolání globální recese ani nemluvě. Jedná se o tvrdou lekci pro regulátory a centrální banky. Intelektuální podmanění je tedy obviněním, které lze těžko vyvrátit."
Posted on: Sat, 20 Jul 2013 17:06:53 +0000
Recently Viewed Topics
© 2015