Není tomu tak dávno, co se mne jeden všetečný novinář - TopicsExpress



          

Není tomu tak dávno, co se mne jeden všetečný novinář optal, zda bych byl ochoten v případě mojí nominace na státní vyznamenání, převzít z rukou pana prezidenta Milouše Zemana metál. Vysvětlil jsem mu svůj logický a morální postoj. V žádném případě bych nepřistoupil k tomu, aby mi ocenění předával bývalý člen zločinecké komunistické strany! Předávání státních vyznamenání na hradě z rukou býv. člena KSČ je podstatě ostudou tohoto národa, který něco tak nemorálního dopustí a také by to byla především moje ostuda. Uvedu paralelu v podobenství z historie. Jednalo by se o naprostou a totožnou shodu, jako kdyby po ukončení II. světová války přebírali vězni z koncentračních fašistických táborů vysoká státní vyznamenání z rukou člena nacistické strany! Proto naprosto chápu charakterního Vladimíra Mišíka, který se rozhodl, že na hradě vyznamenání odmítne. Oficiálně jsme odsoudili totalitní režim jako zločinný a členy KSČ jako zločince. Když ale máme zločince postavit před soudy a potrestat, tu náhle zjišťujeme, že až na pár výjimek žádné zločince k potrestání nemáme! Prostě neexistují! Kdo potom zavíral do pracovních táborů, mučil, ale i vraždil?! Přitom nám vůbec nevadí, že tito zločinci jsou ve vládě, v parlamentu, a dokonce se svým obětem ještě vysmívají. Viděl jsem v televizních zpráv, kterak v budově Národní obrany předával bývalý komunista ( býv. plukovník letectva Zbyněk Čeřovský dokonce tvrdí, že byl tajným agentem StB) jak tento ministr národní obrany předává v plné parádě býv. odbojářům status III. odboje. A nikomu z těch oceněných tahle skutečnost nevadila! Kam se poděla u těchto statečných hrdinů jejich soudnost, morálka a čest. Stáli tam před býv. bolševikem jako oškubaná holátka, bez té cti! A přitom té své vlastní ostudě mohli uniknout tím, že si oznámení o III. odboji mohli nechat poslat domů tichou poštou, jako to bylo v mém případě. Zarážela mne ovšem ta skutečnost, že se oné otřesné ostudy zúčastnili biskup Václav Malý a Pavel Landovský. A je tu opět podobenství toho člena nacistické strany, který opět předává svým obětem vyznamenání za všechny útrapy, které jim v dobách totality způsobil jako vysoké morální odškodnění! Většího pokrytectví a cynismu v této zemi snad už ani není! Kdo Tě mučil, tomu líbej ruce a za všechny útrapy mu ještě děkuj! Jednalo se o názorný příklad tlusté čáry v praxi podle velkého filosofa a myslitele Václava Havla! Nemohl jsem pochopit, proč se ti bývalí hrdinové na tom MNO tak až neskutečně ponižují. To už jsou tak zlomeni nebo dosáhli toho nejvyššího stupně morálního stupně zbabělosti? Copak jim už vůbec nezáleželo na jejich cti? Potom se však nemohou nazývat antikomunisté, když pečou odpustky s jednou bandou zločinců! Je tohle ještě kompromis a nebo zrada svých vlastních ideálů v rámi boji za svobodu a demokracii? A pak jsem všechno pochopil. Za tu malou slastnou hodinku slávy, v přítomnosti televizních kamer a vlastní důležitosti se prodali a byli ochotni málem tančit se svými mučiteli Častušku. Bylo mi moc smutno z toho pohledu na bývalé hrdiny! Dnes se má odehrát na Pražském hradě další ostuda. Vedle hrdinů budou v jeden řad stát kolaborant i agent StB! Je to již taková stará a dobrá tradice našeho národa, která se opakuje po roce 89 každý rok. Nikoho nezrazuji, aby na tu velkou slávu nechodil. Může se hodit marod a nechat si metál poslat tichou poštou domů, čímž se vyhne soukromé ostudě. Ale pokud neodolá a přece jen na ty Hradčany dorazí, bude to jen prověrka jeho charakteru a opravdové statečnosti, zda dokáže říci zlu NE, či prokáže svou zlomenost. Bude ale z Hradčan odcházet již bez cti, s cejchem zbabělce, a to státní vyznamenání v kapse, tak to mu na cti opravdu nepřidá. Psal jsem včera o tom, že Ruda Battěk patřil mezi nejdéle vězněné antikomunisti. Nikdy nebyl oceněn, protože byl kritický ku dnešnímu marasmu ve společnosti, ale zůstala mu čest a nezlomnost a to je u člověka rozhodně to největší morální vyznamenání, kterým se může hrdě chlubit i tam nahoře v nebíčku. Jak tu dnešní kritickou úvahu ukončit. Když už nemáme na vyznamenání dost hrdinů, nemusíme tou absencí odbojářů doplňovat prořídlé řady antikomunistů zrovna zasloužilými konfidenty a kolaboranty a ke všemu z nich ještě dělat velké hrdiny! Nejdéle vězněný disident: Jiří Wolf, Praha
Posted on: Mon, 28 Oct 2013 10:23:06 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015