Pohádka o štěstí a záhadném plodu. Na jednom nejmenovaném ostrově se zcela náhle a bez vysvětlení objevilo podivuhodné ovoce, mělo jasně rudou barvu a vše ve svém okolí naplňovalo nádhernou vůní. Krása záhadného plodu lákala každého, kdo na něj jen koutkem oka pohlédl. Nikdo však nikdy nic takového doposud nespatřil, nikdo nechtěl záhadné ovoce ochutnat první, nikdo neměl jistotu že toto ovoce není jedovaté. Léta běžela a záhadné ovoce se stalo součástí ostrova , dokonalé přírodní podmínky zapříčinili jeho rozkvět téměř po celém ostrově, rostlo hojně téměř v každém parku, na travnatých rozlehlých pláních, lidé ho nechávali růst na svých zahrádkách, před domy a byli i tací, kteří ovoce pěstovali v truhlících za okny. Není divu, ovoce bylo krásné a dokonalé na pohled. Uběhlo několik desítek let a stále se nenašel nikdo, kdo by vyzkoušel jak toto nádherné a lákavé ovoce chutná. Místní knihovna se se plnila knihami, které nesli teorie o původu a složení záhadného ovoce, tisíce domněnek, tisíce představ a teorií o tom, jak že to záhadné ovoce chutná. Lidé se rodili, umírali, přicházeli a odcházeli. Vše se stále opakovalo a život zdánlivě plynul v rytmu spokojenosti téměř sto let. Vše bylo ovšem, jak už to bývá zdánlivé, neboť záhada onoho ovoce nahlodávala duši obyvatel ostrova pokaždé, když na něj pohlédli či vzpomínkou jen nepatrně zavadili. Nikdo však nenašel odvahu, nikdo nechtěl riskovat vlastní smrt pro odhalení záhady. Ovoce dostalo dokonce krásné pojmenování „ jahoda“. Jednoho dne se ostrovem začla šířit zvěst, že kdesi dole v jižní části ostrova žije člověk, který jahodu ochutnal a přežil. Místní televizní společnost vysílala informace o onom chudákovy dokonce v hlavním vysílacím čase, ovoce není jedovaté, ale je velice nebezpečné jej pozřít, neboť se onen odvážlivec zcela zbláznil ! Lidé podnikali výpravy do části ostrova, na kterém žil onen nešťastník,.. aby shlédli na vlastní oči jeho bláznovství. „ Ano je to blázen“! Ozvalo se z hloučku lidí, kteří upjatě sledovali muže, jak ukusuje záhadné rudé ovoce… Vždy když dojedl sousto, pohlédl na dav lidí, kteří na něj zírali téměř bez známek života .. v ten okamžik propadl muž zcela nekontrolovatelnému smíchu, smál se a smál, až lapal po dechu. ;) Krasny vecer Vam,Ludia.:)
Posted on: Thu, 14 Nov 2013 20:00:00 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015