Proč poníci? Vyrůstal jsem na Šmoulech, Gumídcích, Ninja Turtles, Kačerech, Tom&Jerry, Psovi Pluto, Pepku námořníkovi... Panovalo povědomí, že kreslené seriály jsou pro děti, že být velkým se pozná tak, že se člověk začne koukat na dokumenty, thrillery, psychologické filmy. O co v těch filmech vlastně jde? Hrdina radikálně a kompletně řeší nějaké umělé problémy, většinou nerealistickou posloupností akcí, se smrtí kohokoliv se vyrovná do pěti minut... tohle a mnoho dalších stereotypů typických pro jednotlivé žánry nemá nic společného s realitou. V My Little Pony je ústředním tématem přátelství, které prožívá každý zdravý člověk (zatímco ve filmech pro dospělé je hrdina většinou sociopat). Je rozebíráno a vysvětleno, co přátelství posiluje a co oslabuje (dopisy Celestii) - což je i pro většinu dospělých lidí minimálně dobrý podnět k zamyšlení: snad všichni lidi dělají v přátelství chyby. Co na tom, že MLP je kreslený seriál? Od dob nástupu anime jsou všechny žánry animovatelné. Zatímco v anime bývají postavy maniodepresivní, s těmi v MLP se lze snáze identifikovat (ano, i ony obsahují hloupé nerealistické stereotypy, ale je jich méně). Poníci jsou proto mnohem skutečnější a uvěřitelnější než snad libovolný hollywoodský film. V realističnosti se sice nemohou rovnat Hřebejkovi či Svěrákovi, ti ale tvoří mnohem komplikovanější charaktery a rozmotat vztahy bývá obtížnější, takže se v nich přátelství snadno ztrácí mezi jinými obrazy. Rozpoznání těch obrazů je jistě poučné duchovní cvičení, ale touha koukat se občas na něco přímočarejšího a jednoznačnějšího jako je MLP je také kompatibilní s dobrým vkusem. Dobrý vkus nevynucuje, aby se každému líbili, ale pokud někdo nechápe jejich nenahraditelné místo mezi filmy a seriály, je ochuzen o pro šťastný život velmi podstatnou ideu: Friendship Is Magic.
Posted on: Wed, 09 Oct 2013 12:30:12 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015