SERIÁL - VÝZNAMNÉ ČESKÉ OSOBNOSTI František Josef GERSTNER (1756 - 1832) „Jako profesoři medicíny jsou lékaři života lidí, právě tak profesoři techniky musí svými radami bdít nad životem průmyslu a svými přednáškami sloužit potřebám země..“ F. J. Gerstner byl vynikající matematik, fyzik a astronom, průkopník českých technických věd, který se významně zasloužil o reorganizaci technického školství v Rakousko - Uhersku a díky němuž je ČVUT v Praze jednou z nejstarších technických vysokých škol na světě. Byl autorem projektu koněspřežky České Budějovice – Linec, která se stala 1. veřejnou železnicí v Evropě. František Josef Gerstner se narodil v Chomutově, v rodině chudého řemenáře. Už v obecné škole se jeho oblíbeným předmětem stala matematika. Jejímu studiu se věnoval i po ukončení chomutovského jezuitského gymnázia na filosofické fakultě v Praze spolu s astronomií u profesora J. Steplinga. Současně navštěvoval i přednášky inženýrství uznávaného profesora Hergeta na Pražské stavovské inženýrské škole. Po absolvování univerzity pracoval krátký čas jako zeměměřič. V roce 1781 odešel do Vídně studovat medicínu, studia však brzy zanechal a vrátil se ke své oblíbené astronomii. Po návratu do Čech nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu. Brzy se dostala do povědomí odborných kruhů jím navržená metoda, jak ze zatmění Slunce určit zeměpisnou délku libovolného místa. Této problematice se věnoval ve své vědecké práci, v níž také zpřesnil zeměpisné délky některých evropských měst. „…V této době také podniká mj. výpravy do Krkonoš, kde měří nadmořské výšky a zeměspisné souřadnice a poprvé tak přesně zmapuje tyto údaje o našich nejvyšších horách. V těchto pracech rovněž vysvětlil fyzikální vztahy mezi tlakem, teplotou a hustotou vzduchu a popsal svůj vynález – aerostatické váhy, který dopomohl právě k těmto přesným měřením nadmořské výšky.“ Jako vážený odborník byl přizván mezi pražskou učenou společnost, Královskou českou společnost nauk a v roce 1785 jmenován jejím řádným členem a o čtyři roky později i řádným profesorem vyšší matematiky na filosofické fakultě pražské univerzity (přírodovědecká ani matematicko-fyzikální fakulta v té době ještě neexistovaly), kde začal přednášet matematiku a ve vazbě na ni i mechaniku a hydrauliku. Především zásluhou jeho vystoupení ve Vídni v roce 1795, kde v té době už jako uznávaný odborník hovořil před členy studijní dvorské komise o nutnosti vybudování vysokého technického učiliště, vzniklo ve střední Evropě vysoké technické školství dříve než v jiných větších městech. 10. listopadu 1806 zahájilo svou činnost Královské české stavovské technické učiliště a císařským dekretem byl do jeho čela jako ředitel jmenován F.J. Gerstner. Po vzoru pařížské École polytechnique zde byly technické vědy přednášeny v úzké vazbě na matematiku a jiné exaktní vědy. Gerstner sám přispěl k rozvoji nových technických oborů a jejich praktického využití. Tuto technickou univerzitu – předchůdkyni dnešního ČVUT – absolvovalo mnoho významných techniků (Jan Perner, jeho syn František Antonín Gerstner, k významným osobnostem působícím na této škole patřil Christian Doppler, profesor matematiky a praktické geometrie či mechanik a vynálezce Josef Božek.…). Gerstner se však neomezoval jen na oblast teorie. Současně byl i uznávaným odborným poradcem řady šlechtických podnikatelů, zejména na panství křivoklátském a hořovickém, kde prosazoval technické novinky po vzoru průmyslové revoluce probíhající v Anglii… Již v roce 1807 postavil na půdě pražské školy první parní stroj v Království českém…. S rozmachem manufakturní výroby na začátku 19. století a urychlením přepravy zboží a zejména soli ze Solné komory dovážené po Dunaji, byla znovu oživena myšlenka vybudovat průplav mezi Vltavou s Dunajem. Vypracováním posudku projektu plánovaného kanálu byl jako odborník na vodní stavby pověřen právě F.J.Gerstner. Ten stavbu označil za realizovatelnou, ovšem velmi náročnou jak po technické (počtem plavebních komor nutných k překonání výškových rozdílů), tak finanční stránce. Po důkladném studiu krajiny a nesčetných měření přišel Gerstner s jiným návrhem - projektem koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Ke schválení této stavby došlo až o 14 let později, privilegium ke stavbě a provozu dráhy na dobu 50 let bylo uděleno v roce 1824 jeho synovi - F.A.Gerstnerovi. Železnice byla dokončena v roce 1832 a je považována za první železnici na evropském kontinentě a zároveň nejdelší veřejnou transkontinentální železnici… Zkušební provoz na severním, českém úseku dráhy byl zahájen na podzim roku 1827 a pravidelný o rok později. Celá trať z Českých Budějovic do Lince dlouhá 128,7 km začala sloužit necelé dva měsíce po smrti F.J. Gerstnera. Výkon koněspřežné dráhy byl překvapivý, neboť po železnici byl výkon koně několikanásobně větší než po obyčejné silnici. Přibližně na každém dvacátém kilometru však musela být přepřahací stanice. Koněspřežka z Českých Budějovic do Lince byla v provozu přes 40 let. Původní dvoukolé vozy konstruované J. Božkem byly postupem doby nahrazeny čtyřkolými a podle potřeby opatřeny i sklopnými mechanismy. Nejznámější a jediný dochovaný vůz I. třídy pro osobní přepravu 6 osob zvaný Hannibal je dnes ve sbírkách Vídeňského technického muzea. Dráha byla později přestavěna pro parní lokomotivy. Po některých úsecích původní koňky jezdí současná železnice dodnes. Jak uvádí prameny… F. J. Gerstner byl nevšedně vzdělaný muž. Ovládal řadu jazyků, vedle němčiny a češtiny i angličtinu, francouzštinu, italštinu, řečtinu, latinu a hebrejštinu. Mnoho význačných spolků a učených společností si kladlo za čest mít ho mezi svými členy….V roce 1810 byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu a získal titul rytíře a o rok později císařem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách. F.J.Gerstner je také autorem řady vědeckých statí, k nejproslulejším patří Handbuch der Mechanik, kterou vydal v roce 1831 a je považována za „bibli“ techniků ve strojírenství, stavebnictví a hornictví, s bohatou grafickou přílohou a shrnutím téměř veškerého technického poznání své doby. Rok na to, kdy se objevily zdravotní potíže a začal prudce zhoršovat zrak, se přestěhoval ke svoji dceři do Mladějova u Jičína, kde 25. června 1832 zemřel. Na počest Františka Josefa Gerstnera i jeho syna Františka Antonína Gerstnera byla pojmenována planetka ve sluneční soustavě. Jako připomínka skutečnosti, že se F. J. Gerstner narodil v Chomutově, zde bylo otevřeno odloučené pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Posted on: Mon, 12 Aug 2013 11:20:32 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015