Svědomí v češtině V románských jazycích a v angličtině je slovo pro svědomí převzato z latinského conscientia (angl. a fr. conscience) a znamená zároveň i vědomí vůbec. Také české slovo s-vědomí znamenalo původně společné vědění o něčem a označovalo ve staré češtině svědectví. Současný význam odtud převzal prvek objektivity a závaznosti, paměť věci tak, jak se odehrála, ale přenesl jej do „vnitřního fóra“ reflexe, kde je člověk sám sobě svědkem i soudcem. V moderním významu je tedy obsažen: prvek objektivity či nestrannosti (svědomitý člověk se neřídí pouze prospěchem a vnějším hodnocením, nýbrž vlastním svědomím); prvek způsobení či zavinění („mít někoho či něco na svědomí“); prvek odpovědnosti („to si nevezmu na svědomí“), který se dá použít i metaforicky: „Planetka má na svědomí vyhynutí dinosaurů.“ „Typickou okrovou barvu spraše mají na svědomí oxidy železa.“ Jednání v souladu s jedincovým svědomím vyjadřuje a požaduje ustálené spojení „jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Naopak sousloví špatné svědomí označuje stav mysli, kdy dotyčný má pocit, že provedl něco špatného, za co by se měl stydět, i když o tom nikdo jiný neví. cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bdom%C3%AD
Posted on: Tue, 19 Nov 2013 03:42:38 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015