Světová i česká populace tloustne. Jednou z významných příčin, proč jsme stále těžší, je konzumace nadměrného množství bílé pšeničné mouky a výrobků z ní. Právě bílá mouka, která se vyrábí z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i klíčku a je tedy bez vlákniny, vitamínů, tuků a minerálů, je jedním z klíčových faktorů obezity populace. Navíc výživová hodnota pšenice je téměř nulová, co ale umí výborně, je téměř zalepit vaše střeva. Bývá příčinou plísní, které se často v tlustém střevě usazují díky podpoře kyselinotvorného prostředí střevní mikroflóry. Lepek je směs bílkovin obsažená v některých obilovinách. Nejvíce ho je právě v pšenici, nachází se i v žitu a ječmeni. Současné statistiky uvádějí rostoucí počet lidí alergických na pšenici případně na lepek. Za zmínku stojí původní druhy pšenice tzv. špalda, což je starobylý druh rozpadavé pšenice, který má sladkou až oříškovou chuť a je velmi výživná. Ta také obsahuje lepek, ale podstatně méně, než je tomu u klasické pšenice. Živily se jí už civilizace Egypta, Germáni či Keltové a dnes je skvělou alternativou pšeničné mouky a je vhodná na pečení. Pokud se podíváme na skladbu tradičního jídelníčku české rodiny, pak snídaně, svačiny a často i večeře jsou zastoupeny krajícem chleba, pečivem či domácím koláčem, povětšinou vše z pšeničné případně pšenično-žitné mouky. Mezi oblíbené přílohy rozhodně patří těstoviny všech tvarů a možná i barev, ale převážně z pšenice. Jak dostat do jídelníčku další obiloviny v chutné podobě, kterou bude jíst celá rodina? Kde snadno nakoupit? A za jakou cenu? Těstoviny Běžné konvenční těstoviny jsou vyrobeny z bílé pšenice. Pokud jste milovníci italské kuchyně, možná jste objevily těstoviny z tzv. semoliny, což je tvrdá pšenice vhodná právě pro výrobu těstovin. Pokud však hledáte skutečně zdravou alternativu, pak sáhněte po těstovinách vyrobených z rýže, špaldy nebo kukuřice. Méně dostupné, ale také k sehnání jsou varianty z pohanky, amarantu či quinoi. Ty zakoupíte v obchodech se zdravou výživou. Vybrat si můžete z těstovin od zahraničních výrobců. Počítejte s cenou od 50 - 100 Kč za 500g sáček těstovin. Také můžete zvolit zdravou alternativu z nabídky českých výrobců a prodejců, jejichž nabídka je dnes poměrně široká a cenově dostupnější. Britská značka Marks & Spencer v některých svých obchodech nabízí poměrně zajímavou řadu surovin, některé z nich jsou v bio kvalitě resp. organic. Na jaře tohoto roku uvedl obchod novou řadu těstovin, které jsou vyrobeny z rýžové mouky a připomínají velmi věrně chuť těch semolinových. Chutnají výtečně, nerozváří se, cenově se pohybují okolo 80,-Kč za balení. Velmi kvalitní těstoviny ze špaldové mouky nabízí dnes hodně rozšířený obchod DM drogerie, který vede celou řadu produktů německé bio značky Alnatura. Tam zakoupíte celou škálu tvarů těstovin, jak z bio špaldy tak bio semoliny. Bio špaldové těstoviny pořídíte za 34,-Kč 250g, bio semolinové za 44,- 500g balení. Bílé pečivo U nás se konzumuje poměrně velké množství pečiva, větší, než je obecně považováno za zdravé. A to např. vzhledem už zpracování samotného zrna, způsobu mletí, skladování mouky a následnému zpracování, kdy výživová hodnota na cestě mezi mletím a pečením ztrácí časem na své kvalitě. Ale také délce a teplotě pečení, kterou výroba chleba vyžaduje. Opravdu kvalitní pekařské výrobky dostanete v obchodech se zdravou výživou. Nejen že jsou pečeny z alternativ bílé mouky, tedy špaldové, pšeničné celozrnné, žitné, ječné, kukuřičné, a to povětšinou v bio kvalitě, ale i některé pekárny si samy melou mouku na kamenných mlýnech a okamžitě zpracovávají. Ceny jsou různé, rozhodně počítejte s vyšším výdajem než u konvenčního pečiva. Záleží, z jaké mouky jsou upečené a zda je obilovina v bio-kvalitě. Moje zkušenost je taková, že pokud člověk kupuje dražší produkty, pak nakupuje s větším rozmyslem, méně a má tendenci více plánovat skladbu jídelníčku dalších dní a také lépe skladovat, tak aby využil i poslední kousek pečiva, který se dá i 3. - 4. den rozpéct a konzumovat. Pokud kupujete pečivo u běžného pekaře, pak doporučuji již známou variantu celozrnného pečiva, které je nepřibarvováno. Chleba vybírejte s větším poměrem žitné mouky, ideálně kváskový nekrájený a nebalený v igelitovém pytli, kde se zapaří a rychle plesniví. K uchovávání jsou lepší papírové sáčky, po nákupu, pokud pečivo nezkonzumujete okamžitě, je lépe zabalit ho do suché utěrky a dát na suché místo. Dnes i některé lokální pekárny produkují pečivo v bio kvalitě, pokud máte možnost, vyberte právě tuto alternativu. V supermarketech se pečivo nakupuje nejhůře. Vůbec nevhodné jsou varianty zmrazeného a rozpečeného pečiva, které cestuje přes půlku Evropy, aby pak dorazilo do místního supermarketu a téměř "čerstvé" vám ho rozpekli a s lákavou vůní čerstvého pečiva nabídli k prodeji. Některé supermarkety spolupracují s menšími lokálními pekárnami a pečivou berou od nich. Sledujte složení a vybírejte opět nebalené, nekrájené varianty místního chleba s větším poměrem žita a především nerozpékané. Pokud pečete domácí koláče a buchty, zkuste trochu experimentovat a do vašich oblíbených receptů začněte nahrazovat část poměru mouky pšeničné dalšími variantami. Na pečení sladkých koláčů se mi nejlépe osvědčila kombinace špaldové mouky, kukuřičné mouky a pšeničné celozrnné mouky. Klasickou bílou pšeničnou vůbec nepoužívám. Dobře se v kombinaci se špaldou pracuje i s ječnou moukou a na oblíbené palačinky používám ráda část mouky z pohanky nebo rýžovou mouku. Ta je i skvělým zahušťovadlem omáček či hustších polévek. Skvělé perníkové těsto připravíte z žitné mouky a na linecké se dá výborně použít hladká mouka špaldová a je možná i v kombinaci s kukuřičnou. Počítejte s tím, že těsto vyžaduje více trpělivosti při přípravě i samotném vykrajování, ale výsledek stojí za to.
Posted on: Mon, 15 Jul 2013 10:47:55 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015