V příští Ádvojce se Jan Štolba ve svém pravidelném literárním zápisníku zaobírá debatou o ideologii a literatuře, jíž rozpoutal esej na stránkách A2 a na níž už jsme zde několikrát odkazovali. Zde je citát jednoho odstavce (a více příští středu). "Jestli mi nakonec něco na této literární debatě přijde jako opravdový „přežitek“, tak je to rozdělení na nesmiřitelné ideové tábory. Jestli se přes něco přenést nějakou novou, dosud nevídanou „ideologií“, tak prosím přes tuto zákopovitost. Já rozumím Klíčové prvotnímu impulsu ohradit se vůči Vaníčkově neurvalosti (o té níže) a vůči Švihlíkové poněkud přešvihlé představě, že by občané měli sami rozhodovat o tom, do jakých uměleckých děl poputují daňové prostředky (to by to dopadlo – gottland kam dohlédneš). Rozumím ale i impulsu za článkem Bělíčka a Svobodové. Pochopím, že se chtějí dobrat nové, proměněné vazby mezi literaturou a společenským děním, chápu, že se ptají po zájmu umělce o vnější svět. „Nezájem veřejnosti o literaturu je podle nás především výsledkem nezájmu spisovatelů o společnost“ – když tohle napíší, chce se mi přitakat. Také jsem se nad mnoha básnickými sbírkami z nové doby ptal, kde je tu nějaký průhled do zkušenosti, žité reality, neřku-li do jejího sociálního rozměru? A čekat kus přímočaré milosti či účasti, pozvedající člověka a svět výš, bylo by už asi moc? Zacyklení do verbalistického, „uměleckostředného“ pojetí tvorby bude sotvakoho zajímat."
Posted on: Tue, 01 Oct 2013 20:53:26 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015