Výborná sonda Martina Hekrdly o aktuální podobě - TopicsExpress



          

Výborná sonda Martina Hekrdly o aktuální podobě "demokratické diskuse" Malá ochutnávka z textu : "...Minulý režim si nakonec myslel, že moc má ten, kdo dokáže všechny formálně proškolit a reálně profízlovat (a tím i zcela umlčet). Současný režim ví, že mocní jsou ti, kdož - tak to stojí v politologických učebnicích - "nastolují agendu". Tedy to, "o čem se mluví" a vede "demokratická diskuse". Moc mluví svými čísly a znaky. A nechává mluvit skoro všechny ostatní. Fízlovat není nutné. Shora nastolená agenda sama a "přirozeně" vytřídí, co je věcné a co ideologické, co je důležité a co okrajové...." Očima Martina Hekrdly * Když mluví moc * "Zrovna před volbami (je to opravdu - bez ironie - pouhá náhoda) pojištovna Allianz spočítala, že Češi za poslední rok zbohatli o 18 tisíc korun (samozřejmě v průměru). A že tudíž nyní každý Čech (samozřejmě Čech statisticky průměrný) může sáhnout do úspor, které přesahují čtvrt milionu (konkrétně: 260 tisíc korun). Veškerý majetek českých domácností vzrostl o 8,1 procenta, nejvíce za šest let. Dobrá nálada zaručena. Analytickou užitečnost této sondy však pochopíme teprve z holého faktu, který Allianz nijak neskrývá: za zvednutou hladinou českého bohatství stál "pozitivní vývoj na akciových trzích"; hodnota cenných papírů, které jako by si všichni dobří rodáci nakoupili, se zvětšila o 10,4 procenta. To se ale týká jen hrstky lidí, jejíž rozsah se žádný analytik (žádné "pojišťovny štěstí") nesnaží přesněji popsat. Jenom nepatrný segment populace, jen úzká sociální vrstva má důvod ke sledování burzovních zpráv. Jedině ona má na tom osobní zájem a pouze pro ni na některých televizních stanicích přes obrazovku neustále běží vtíravá lišta s čísly akciových indexů. Tato rentiérská vrstva, jejíž součástí se ovšem již dávno staly "normální" firmy, z nichž mnohé by bez burzovní kapitalizace v konkurenci neobstály nebo nemohly vůbec fungovat, není spolehlivě statisticky podchycena, právě naopak: většinou zcela mizí v mlze souhrnných veličin a průměrů. Až natolik, že se kdysi doyen našich poslanců Zdeněk Jičínský (ČSSD) v tiskové polemice udiveně zeptal: "Copak máme kapitalismus bez kapitalistů?" Výjimky ovšem potvrzují pravidlo a vybraní jedinci - pokud možno ještě i jinak o lidstvo zasloužilí nežli jen vlastnictvím kapitálu - jsou z této anonymity vytaženi na výsluní jmenovitosti, do žebříčků hitparád. V nich soutěží nejlepší "úderníci", kteří - řekl by Kalousek - nemají být "trestáni za výkon" (například daněmi), nýbrž "odměňováni". Jejich bohatství orientuje, vede a dolů prosakuje. Oni jsou stoupající hladina, která prý "zvedá všechny čluny", celou společnost a každého jedince. Statisícům a milionům diváků zdají se celkem přirozená ta sunoucí se burzovní čísla na obrazovkách. Lidé milují otáčivý orloj zvučných celebrit (na jejichž globálním vrcholu nejčastěji stojí Bill Gates s majetkem 72 miliard dolarů, který se jen krátce propadl, aby letos sesadil z královského trůnu bohatců mexického magnáta Carlose Slima). Jako by sama příroda kráčela společenským uspořádáním, jako čtvero ročních období, jako bělavé obláčky na obloze za okny našich domácností. Četba o tom, jak meziročně "Češi zbohatli" nezdá se pak být nepovedeným vtipem ani tehdy, když - jak napsal ekonom Komerční banky Miroslav Frayer - sice vývoj ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2013 "pozitivně hodnotit lze, ve srovnání s loňským rokem se však Čechům daří hůře". Kdysi se tomuto vtažení defavorizovaných vrstech do duchovního světa mocenských a ekonomických elit říkalo "ideologická nadvláda", dnes spíše "kulturní hegemonie" (je to totéž). Minulý režim si nakonec myslel, že moc má ten, kdo dokáže všechny formálně proškolit a reálně profízlovat (a tím i zcela umlčet). Současný režim ví, že mocní jsou ti, kdož - tak to stojí v politologických učebnicích - "nastolují agendu". Tedy to, "o čem se mluví" a vede "demokratická diskuse". Moc mluví svými čísly a znaky. A nechává mluvit skoro všechny ostatní. Fízlovat není nutné. Shora nastolená agenda sama a "přirozeně" vytřídí, co je věcné a co ideologické, co je důležité a co okrajové. Že zde nejspíše platí, jak pro koho? Ano. Ale o tom se přece nemluví, když mluví moc."
Posted on: Fri, 27 Sep 2013 19:15:07 +0000

Trending Topics



Recently Viewed Topics




© 2015