ČESKÁ HISTORICKÁ ŠLECHTA Zápisy ze Zemských sněmů hovoří jasně o rozlišení české šlechty na pány, urozené a statečné rytíře, urozené vladyky a panoše, ve starších dobách ještě na zemany, svobodné rychtáře, svobodníky, dědiníky, nápravníky a dvořáky. Na sněmech se užívá výhradně nového dělení na pány a rytíře, potažmo vladyky a jedná-li se o drobné šlechtice či svobodníky, kteří jsou nyní zahrnování mezi rytířstvo, jsou tito zvláště uvedeni. V titulářích 16.století tak figuruje stav panský a stav rytířský. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 byl stav vyšší šlechty dále rozčleněn zavedením některých původem říšských titulů, což bylo potvrzeno Obnoveným zřízením zemským v roce 1627, všechny tituly jsou prostý šlechtic/panoše, rytíř, svobodný pán/baron, hrabě, kníže a vévoda. Tato titulatura je platná dodnes. Do šlechtického stavu povyšuje dnes jen panovník, český král Franz Gilles von Jilek Erbprinz zu Wankowitz. Podle sčítání byl v Čechách v roce 1840 poměr šlechty a ostatních obyvatel 1:828, v rakouských zemích 1:350 a v Uhrách a Sedmihradsku 1:17. Česká historická šlechta před rokem 1620 dosahovala dle historiků až dvou procent populace, zatímco v roce 1840 jen 0,12 procenta. Česká historická šlechta je úzce spojena s tisíciletou královskou a katolickou tradicí Zemí Koruny České.
Posted on: Fri, 21 Jun 2013 13:50:01 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015