čtenáři LL 0 - hledáme tedy na falsebooku: tam píše Igor Kandra toto: Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho“ (Řím 8,9). Naše evangelizace bez ducha svateho nejde fungovat, proto když jsme se sešli na falsebooku, musíme se ve viře vyučovat , abys me ziskali poznani a jestli tady na faceboku neni nikdo kdo bi nas vedl ve viučovani , tak si mislim že pod vedenim ducha svateho je možne se ve viře zaučovat, aby sme rustali a naše evangelium bilo prospešne pro naše šiřeni a rustu, nebo jak sami vite, že utoky ateistu jsou na nas vedeny a kladou ruzne otazky, a jestliže pochopime, že boži slovo je nejmocnějši, tak duch svaty nam da na každou jeji otazku dostačující odpověď, ...... ja sem člověk těla , a když něco pišu nebo řikam zkoumam, jestli je to moudrost ma nebo moudrost boži, a tehdy pocituji zvlaštni chvěni když řikam či pišu že mně to vnitřně uspokojuje a povzbudi mně to, mislim si že i když nas druzi v něčem ne povzbudi přesto se dokaže ve viře povzbuzovat nebo v sobě citi ducha svateho, a tehdy najde i slova ktera ho bez přemišleni vedou něco řika... Igor Kandra Od Ježíše se můžeme učit, že je lepší lidem dodávat odvahy a vybízet je, aby proti hříchu ve světě bojovali. Hříchem světa má Bible na mysli nejen naše osobní pochybení, nýbrž veškerá bezpráví a břemena, která dědíme. Ježíš nás volá ke spolupráci na uzdravování tam, kde je božský řád světa porušen. Souhlasím, Igore. Tak pojďme! Začněme žalmem 99: Žalm 99. Hospodin kraluje. Lidé jsou popuzeni (třesou se). Sedí nad cheruby. Země se zmítá. Pán je veliký v (nad) Sionu a vyvýšen nad celým lidstvem. Nechť vyznají (poděkují) Tvé veliké Jméno. Je svaté. A síla králova je milovat právo! TY jsi ustanovil přímost (A sílu krále, který miluje právo, Ty jsi upevnil v přímosti / Ty jsi ustanovil, co je přímost), TY vykonáváš v Jákobovi právo a spravedlnost. Vyvyšujeme Tě, Pane, nad tímto dnem. Vyvyšujeme Tě, Pane, nad každým člověkem. Vyvyšujeme Tě, Pane, nad vším, co stvořeno jest, vyvyšujeme Tě, Pane, i nad svým životem. Vyvyšujeme Tvé Jméno nad každé jméno 2x. Očekáváme Tě, Pane, i v tomto dni. Očekáváme Tě, Pane,… Vyvyšujte Pána, našeho Boha (Eloah), klaňte se (Jan 4,24) podnoži Jeho nohou. Svatý je ON. Mojžíš a Aron mezi Jeho kněžími a Samuel mezi vzývajícími Jeho Jméno. Volali k Pánu a On jim odpověděl. V sloupu oblačném k nim mluvil. Zachovávali Jeho svědectví a ustanovení, které jim dal. Pane, náš Bože (Eloah), Ty jsi jim odpovídal, byl jsi jim Bohem (El) odpouštějícím a mstitelem jejich počínání. Vyvyšujte Pána, našeho Boha (Eloah) a klaňte se hoře Jeho svatosti, nebo svatý je Hospodin, náš Bůh (Eloah). E99: AJ, PÁN KRALUJE, SVÉ OBHAJUJE! * Ženeva 1562 / J. Strejc, S. Radechovská FCdefAabgF-ĆĆabćAćbbA-ĆBagfDefdC-CFgaBaFgabGF. 1) Aj, Pán kraluje, své obhajuje, sedě na trůnu (z)svých cherubínů. Ať se jak chtějí lidé vztekají i všechen svět bouří, však nic neobdrží. 2) Král náš největší a nejmocnější nad všechny lidi, jak každý vidí, je na Sionu; čest Jeho Jménu a Jeho svatosti dejte s uctivostí. 3) Krále našeho, ač tak slavného, je všechno panství, ne však tyranství, ale upřímnost, soud a spravednost. V Božím lidu toho příklad zjevný všeho. 4) Boha našeho ctěte samého. Před Jeho trůnem Mojžíš s Áronem. Také Samuel Bohu se klaněl. Když k Němu volali, vyslyšeni byli. 5) Z sloupu divného oblaku svého, jenž v povětří stál, k otcům mluvíval, když smlouvy Jeho času každého i ustanovení dbáti byli pilni. 6) TYs je, Bože náš, v každé nouze čas slýchal laskavě, nes´ dobrotivě, ač jsi přísnosti pro jejich zlosti k mnohým dokazoval, ze světa shlazoval. ____________________________________________ Igore, je to pět let, to jsme se ještě neznali a ani jsem nevěděl o tomhle falsebooku, co to je, jsem napsal meilem sourozencům: Mějte v sobě to, co je i v Kristu Ježíši: který jsa v podobě Boží, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe vyprázdnil, vzal na sebe podobu otroka a stal se podobný lidem. A byv shledán ve způsobu člověka, ponížil se, stal se poslušným až do smrti, smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a daroval mu Jméno nad každé jméno, aby ve jménu Ježíš sklonilo se každé koleno: ti na nebesích i na zemi i pod zemí, a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že JEŽÍŠ KRISTUS JE PÁN ! Proto, moji milovaní, jako jste vždycky (nebo jen někdy) poslouchali, nikoliv jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu od sebe samých. Neboť Bůh je Ten, který ve vás působí i chtění i činění podle dobře libé vůle své. Všechno dělejte bez reptání, Marečku a Pavlíčku, a pochybování, Blaženko, abyste byli bezúhonní a bezelstní, osvobozené Boží děti uprostřed pokřivené a zvrácené generace… Modleme se (PNŽ 389): Kol Tebe, Pane, v podvečer scházel se zástup nemocných. Uzdraveni se vraceli dotekem rukou všemocných. čas. S bolestmi svými lid Tvůj dnes přichází k Tobě znovu zas, ač zrakům zastřen, s námi jsi v nesnadný, nebezpečný Mnozí jsou smutní, nemocní, ó uzdrav je a potěš všech! Mnozí tě málo milují, zaplétají se v světa běh. Pokoj Tvůj všichni touží mít a radost stínu zbavenou. Kdož věrně chtějí sloužiti, neschopnost nejvíc cítí svou. I TYs byl, Pane, pokoušín a nesls útrap, bolů tíž, Tvé oko všechny rány zná i nejtajnější srdce skrýš. Tvá ruka dosud řídí vše, vesmíru velí Slovo Tvé. Obživ nás všechny Duchem svým, posvěť a posil k službě své! Z Ameriky už dlouho přichází málo zdravého, to spíš z Indie nebo ze Sibiře, ale je tu výjimka - Rick Joyner. Z jeho knih jsme nedávno přeložili PŘEKONÁNÍ STRACHU, PŘEKONÁNÍ RASIZMU, PŘEKONÁNÍ ŽALOBCE. Z té poslední knihy úryvek: Prorocká autorita. Církev je povolána, aby prorocky mluvila k lidem, a prorocké pomazání je základem našeho mandátu ovlivňovat vlády. Prorocká autorita je morální autorita a moc pravdy, jasně vyřčené a ustanovené spravedlivým životem. Nemůžeme očekávat, že vláda bude dělat naši práci, prorokovat. V Římské říši v 1. století byly velkým problémem potraty a vraždy novorozenců, ale pisatelé svitků nové smlouvy se o tom vůbec nezmínili. A nebylo to proto, že by to ignorovali a už vůbec ne tím, že by ty praktiky akceptovali. Prostě nemrhali svým časem, neházeli hrách na zeď. Místo toho zvolili, že zatnou sekeru ke kořeni stromu. Kázali proti odcizení od Boha. Když jsou lidé s Bohem usmíření, potraty a jakékoliv jiné zlo jsou vyřešeny. Jonathan Edwards byl použit k rozhoření prvního velkého probuzení tím, že hovořil v pomazaném kázání o „hříšnících v rukou rozhněvaného Boha“. Jeho kázání znamenalo pro jeho zemi a dobu víc než všechny psané zákony. Ani všechny zákony světské i morální nemohly dosáhnout toho, co velké probuzení. Protesty a demonstrace mají své místo v demokratické společnosti, ale církev má mnohem vyšší povolání. Její autorita není v moci demonstrovat, ale v demonstraci moci. Lev Nikolajevič Tolstoj, pravděpodobně největší spisovatel, jaký kdy žil, jednou řekl: „Proroctví je jako jiskra na suchém dřevě. Když se rozhoří, bude hořet, dokud všechno dřevo, slámu a roští nepohltí.“ Jak příklad nám dal historii otroctví, které bylo akceptováno institucemi, zákony i morálkou, dokud nebylo jasně vyřčeno pod pomazáním, že je to špatné. Pravda se šířila rychle jako jiskra suchým dřevem. Během několika let se svět touto pravdou rozhořel a otroctví alespoň v té nejhorší podobě bylo po celé zemi rychle zrušeno. Jednou z největších jisker, která dopadla na dřevo otroctví, byla kniha Chaloupka strýčka Toma od spisovatelky Harriet Beecher Stowe. Tato kniha zcela jasně odhalila zlo otroctví, že se stalo nemožné, aby takové zlo dále přebývalo v civilizovaném světě. Když se Abraham Linkoln setkal s paní Stoweovou během občanské války, vykřiknul: „Tak vy jste ta malá dáma, která zapálila tuhle velkou válku!!!“ Ano, byla to ona. Jedna z největších demonstrací prorocké moci církve přišla skrze Martina Luthera. Luther byl obyčejný mnich, ale když přibil svých 95 thesí na dveře malého kostela v temném malém městě Wittenbergu v Německu, změnil se celý svět. Nejen v jeho generaci, ale změny, které uvedl do pohybu, hluboce ovlivnily každou další generaci. Žádný vládce, král, a dokonce ani celé dynastie neovlivnily svět natolik jako jeden jediný mnich. Martin Luther je příkladem, jak i ten nejpokornější člověk, ozbrojený Boží pravdou, odmítající kompromis ve víře, je mocnější než armády. Moc Lutherova prorockého postoje se ale nedá srovnat s tím, když Pavel a Sílas způsobili, že se vládci v té nejmocnější říši třásli strachem a v hrůze vyhlašovali: „Ti, kteří rozvrátili celý svět, teď přišli sem!“ O Mahatmovi Gándhím se tvrdilo, že zažil pravé obrácení, ale pak se odmítl nechat pokřtít, když uviděl, že evangelista touto akcí proklamuje sám sebe. I přesto tíhnul k mnoha Ježíšovým učením. Zejména byl uchvácen Pánovým varováním o překonávání zla dobrem a tím, abychom nastavili i druhou tvář, když nás někdo uhodí. A rozhodnul se podle toho žít. Zaměřil se na jednu malou část Pánova poselství, a nejmocnější říše té doby Velká Británie padla na kolena a nebyla schopna čelit zrodu samostatnosti indického národa. Gándhí odmítl politický úřad i přesto, že se jednoduše mohl stát premiérem Indie. Tvrdil, že našel sílu mocnější než tu, kterou by mu mohl dát vrcholný politický úřad. A měl pravdu. Když Gándhí mohl změnit svět tím, že žil podle malého kousku evangelia, jakou moc by měla církev, kdyby začala žit podle evangelia celého? Když opravdu porozumíme moci, která nám byla svěřena, tak žádný starší ani malá církev v domě by se nikdy nestarali o to, stát se pouhým presidentem, a tím méně nějakým senátorem či kongresmanem, pokud by to nebylo břímě, které by na ně(j) naložil Bůh. Bitva o život. Jedna z velkých duchovním bitev, kterou dnešní církev vede, se týká potratů. Strana, která tento konflikt vyhraje, vyhraje jednu z důležitých bitev naší doby, a je dobře, že se do této bitvy církev plně zapojuje. Ale pokud vyhrajeme podle špatného ducha, může to mít za výsledek porážku zvěsti Království. Velké odhalení lidské mravní zkaženosti, větší než bylo zjeveno v otroctví, jsou potraty. Nezáleží na tom, jak mnoho zákonů legalizuje toto velké zlo, protože tím byly popřeny zákony života. Sama příroda ukazuje, že potraty jsou pravděpodobně tím nejhlubším pádem mravní zkaženosti lidstva. Dokonce i šelmy instinktivně obětují svůj vlastní život, aby chránili své mladé. Ale my jsme dokázali, že jsme schopni obětovat naše děti pro ty nejubožejší důvody, jako jsou pohodlnost a sobectví. Jsme schopni oplakávat velryby a puštíky západní, ale přitom vraždíme naše vlastní malé bezbranné a nevinné těmi nejkrutějšími mučícími prostředky. Je to tragédie obrovských rozměrů. To, jak se církev postaví tomuto zlu, může vyústit v jedno z jejích obrovských vítězství, anebo v největší porážku, když bude pro věčnost ztraceno mnohem víc životů. Obnova je většinou Boží poslední pokus, jak upřednostnit milost před Božím soudem. Poslední velké probuzení v této zemi přišlo těsně před občanskou válkou. Toto probuzení bylo dáno od Pána, aby se tím občanská válka odvrátila. Kdyby obnova pokračovala, určitě by zrušila otroctví bez krveprolití, které bylo nejhorší v historii tohoto národa. Když byla obnova vychýlena ze svého směru politickými fanatiky abolicionisty, byl osud tohoto národa zpečetěn a krveprolití se už nedalo zabránit. Abolicionisté byli jedni z nejkurážnějších, milovali pravdu a byli ochotni se pro vlast obětovat. A většina z nich byli křesťané a byli to praví vlastenci. 15 Zaváděli ale věci do extrémů a nechali se řídit netrpělivostí. Není pochyb o tom, že jejich cíle byly ušlechtilé, ale prostředky k jejich dosažení směřovaly k destrukci. Neporozuměli charakteru moudrosti od Boha, jak je popsána v Jakubovi 3,13 a pak zvlášť verše 17-18: Moudrost shůry „Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti. Moudrost, která je shůry, je ale především čistá, dále pokojná, vlídná, povolná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nestranná a nepokrytecká. Ti, kdo rozsévají pokoj, sklidí ovoce spravedlnosti.“ Abolicionisté měli správné cíle, ale snažili se dosáhnout je špatnými prostředky. Kdykoliv se takto zachováme, odloučí nás to od moudrosti, která je nám dána shůry, a potom se z nás ukáže přirozenost, která je naprosto opačná než přirozenost našeho Spasitele. Svým horlivým zanícením a vlastní moudrostí si Jidáš Iškariotský myslel, že může donutit Pána, aby vzal a uplatnil, co mu patří, svou autoritu, a aby vyhlásil své Království. Takové politické manipulace pocházejí z ducha toho zlého a nezáleží na motivech těch, kteří je využívají. Království Boží touto cestou nepřijde. Vyvolaná je v dnešní době postavena před volbu mezi dosažením politických cílů (restituce, svobodu shromažďování, zvýšení platů pastorů) nebo dosažení toho, aby přišlo Boží Království. Známý abolicionista John Brown byl mnohými i sám sebou považován za proroka. Mnozí lidé, kteří mají podobného ducha jako on, se pohybují v dnešní církvi – vytvářejí na ostatní tlak, aby jednali ukvapeně a aby útočili na duchovní pevnosti tělesnými zbraněmi. Tento tlak ospravedlňují argumentem, že kvůli potratům umírá mnoho nenarozených dětí každý den. Je to sice pravda, která by nám měla vadit, ale výsledkem jejich snahy nebude snížení počtu potratů, ale povede to k většímu krveprolití, než si dokážeme představit. Kdykoliv se duchovní lidé snažili ustanovit svůj vliv ve světských oblastech, aniž by byli do takového postavení Bohem povoláni, skoro pokaždé se z nich stali extrémisté, kteří nevyhnutelně poškodili svoje původní úmysly. Ti, kteří padnou do této pasti, jsou zpravidla jedni z nejhorlivějších pro Pána a Jeho úmysly, ale horlivost bez pokory a poddání se Duchu svatému se stane výkonnou zbraní nepřítele. Když najde někoho, kdo se nedá zastavit, bude se snažit ho popohnat příliš daleko dopředu. Bohužel je to u horlivosti velmi jednoduché. Jakmile se nepříteli podaří lidi dotlačit do oblasti, do které nebyli povoláni, za milost, která jim byla dána, může je potom využívat jako efektivní zbraně ve svých rukou. Musíme přestat očekávat, že vlády udělají naši práci. Pán vyslýchá modlitby a má mnohem větší moc než president, kongres a nejvyšší soud dohromady (moc výkonná, zákonodárná a soudní). Otázka potratů má moc způsobit rozdělení této země, jaké tu ještě od občanské války nebylo. Modlitby mohou přinést obnovu a mohou tomu rozdělení zabránit. Pokud nebude obnova doprovázena a prosazována horlivci, bude mít moc skoncovat s potraty a nahradit je obrovským respektem k životu, který civilizace ještě nepoznala.
Posted on: Mon, 02 Sep 2013 18:39:01 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015