Každá nemoc, která je, je většinou disharmonií mezi mužem a ženou; zpravidla jde o problém se ženským a mužským principem. Je třeba vyjasnit si vztah muže a ženy, hledat svoji polaritu uvnitř, každý si to musí srovnat sám. Princip mužský na úrovni pozemské je principem činným, ženský je pasivním, naopak v duchovním světě je činná duše. Ženy učí vnitřním duchovním zákonům, ženy jsou iracionální, emocionální bytosti. Muž má ženu a děti finančně, materiálně chránit v hmotném světě, je proto lépe uzpůsobený, žena stykem s vnějším světem hrubne. Žena by měla být zdrojem světla a lásky v rodině, zdrojem citovosti a radosti ze života. Musí se naučit umění dávat i ochotě přijímat. Naučit se milovat sebe sama a ze sebe rozsvěcovat světlo druhým. Nemám-li sebe ráda, jak mohu mít ráda druhé? Vždy mohu požádat Matku Marii o cit lásky, trvale a upřímně. Na úrovni ducha srovnat myšlenky a ideje, na úrovni duše city a pocity a pak se srovná i fyzické tělo. Co nám osud skrze manžela a děti přinese, to je naše podobenství, naše dluhy ke všem svým mužům, je to náš stín. Kolik lásky jsme kdy daly, tolik lásky nám dá nyní muž. Lásku musíme dát sami, ve hmotném světě jí není, jenom my můžeme změnit svůj vesmír.
Posted on: Mon, 15 Jul 2013 12:46:48 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015