Po 15 měsících od poslední cigarety jsem měl dnes opět zcela vzácný moment zapamatovatelného snění v rozměru krajně ponižující noční můry, protože v této spánkové halucinaci jsem kouřil. Ale jak já kouřil, to nikdo neví. Kouřil jsem jednu za druhou, kouřil jsem nepřetržitě a strašně se mi to líbilo, bylo mi příjemně tělesně a tak jen nesnesitelně rostl ten posměch exteriéru: "Slaboch! Vždyť jsem to říkala!", "Pán si myslel, že s tím lze přestat tak hned, že? Blbeček...", "Machroval, machroval a teď se na něj podívejte, na chudinku. Kouřil by i prdelí, kdyby to šlo!" Ale já stejně dál kouřil. Chodil jsem nějakou letní ulicí předměstí, které jsem neznal a ti co mne zesměšňovali byli podivnými kombinacemi lidí známých a neznámých. Ale skutečně mne do jednoho ponižovali oprávněným výsměchem, protože já kouřil a i ve snu jsem si uvědomoval, že jsem s tím chtěl bezohledně přestat. A tak jsem se k tomu externímu ponižování přidal nakonec sám a začal se označovat za ubožáka, který není schopen zvládnout základní a racionální abstinenci, což se spojilo s tím vnějškem a nakonec to dospělo do takového zhnusení vlastní existencí, že jsem se odporem probudil...a nikdo nepochopí tu radost, když mi došlo, že to byl jen sen a já jsem stále nekuřák, co přestal během minuty a na základě jednoho rozhodnutí po dvaceti letech víc než vykouřené krabičky za den. Já se normálně pochechtával a jak se mi vstalo...:P
Posted on: Sat, 21 Sep 2013 10:29:04 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015