VOLBY 2013 Z mého pohledu to vypadalo zhruba takhle: zrodil se jistý podnikatelský záměr (spekuluje se o zdražení paliv po volbách a omezení dovozu potravin), jeho autor zaplatil marketingový tým, který v řadě lidí významně posílil pocit, že se mají mizerně, ale zároveň jim přislíbil, že se to obrátí k lepšímu, když mu dají ve volbách hlas. Nikdo mu moc nevěřil, i když v něčem měl pravdu: „blbá nálada“ tu byla a pořád ještě je. Korupce, kmotři, nesplněné sliby, zdražené jídlo, miliony v krabici od vína, pak ta „domina“ z úřadu vlády, co úkolovala vojenské zpravodaje, hradní pán, co obešel parlament a sestavil svoji vlastní vládu... A když se sněmovna konečně rozhoupala a uznala, že by přece jen bylo fajn zvolit nové osazenstvo, ozval se podnikatel znovu, připomněl lidem, že se mají fakt hodně špatně a navrhnul „centrální řešení“. A při té příležitosti koupil vydavatelství dvou zavedených celostátních deníků. Ještě na konci září ho jako možného budoucího politika nikdo nebral moc vážně, najednou se ale zvláště na sociálních sítích začaly dít věci. A v novinách se následně začaly objevovat titulky, že podle prvních průzkumů veřejného mínění „spasitel“ posiluje. Aby se o někom dalo říct, že posiluje, musí se o něm mluvit. Aby se o něm mluvilo, musí se o něm psát v novinách. Aby se o něm psalo v novinách, musí být zajímavý. Podezřelý miliardář s nejasnými úmysly je sám o sobě zajímavý jen chvílemi, nemá moc co říct a to nejzajímavější (ze své minulosti a o pohádkových ziscích) říct nechce. Proto jeho kandidáti neuspěli v senátních volbách. Kde jsou plané řeči a prakticky nulový program, musí nastoupit solidní marketing. Tohle ví nejen náš „spasitel“, ale všichni uchazeči o přízeň voličů. A protože žijeme v informační společnosti a téměř tři čtvrtiny Čechů se pohybují v prostředí internetu, začíná se samozřejmě tam. Je to levné a účinné. Ale musí se to umět, a ne jako KDU-ČSL vyhodit 90 tisíc korun za správu čtrnácti roztříštěných regionálních fanouškovských stránek s pouhými několika stovkami příznivců. Sází se přitom na tzv. efekt rozjetého vlaku (z anglického bandwaggon effect), kdy se na sebe nabaluje víc a víc příznivců třeba hudební skupiny, nohavic do zvonu nebo politické strany. A když voliči neprojeví zájem přirozeně, stačí je trochu popostrčit.
Posted on: Sat, 26 Oct 2013 09:37:41 +0000
Recently Viewed Topics
© 2015