Zakryvat lasku rouchem nicoty nelze i kdyby sme prchali pred laskou vrelejsi nez stado buvolu v pampe, sme uni vzdy v bezpeci, pod jejimi kridly se schovava i ten nejbeznejsi clovek chabeho rozumu. Laska totiz nedeli lidi na hloupe a zle a chytre, laska nerozdeluje majetne od chudych, laska je cestny soudce na ceste k srdci a stesti zivotni pouti a osudy. Kdyz se stretnou dve srdce bijici ve stejne frekvenci, pak zmuzou otocit pro sebe cely svet, jejicch chapani se spoji vcelek, sjednoti sve mysleni, duse a srdce a daji se do harmonie, jak dve hrdlicky sedici na drate. Lasku nemuzes nicim obejit, zastavit ji, laska nema ani hranice, ani mile a kilometry ji nestoji v ceste. Jen clovek sam ji muze zabranit ve spolecnem duchu a citi k druhe osobe a to ne nadlouho. Srdce totiz potrebuji lasku neustalou, at uz partnerskou nebo pratelskou nebo rodinou, bez lasky se proste neda dychat, jist delat veci vsedni i nevsedni. Kdyz chceme uniknot lasce, vzat backory jeji touze vzit si ase srdce a objimat je vecne blahem zamilovanych, nase skaza v podobe slz je blizko. Nase utrapy se stanou realnymi a smrt je nablizku kazdou minutou naseho biti srdce a nadechnuti. Lasce by sme meli byt velmi vdecni za jeji primost, ze nas uci byt velkorysimi pany nasich srdci a ze nas uci milovat i ty co milovani byt nesmi. V lasce nejsou kriktiky jak kdo vypada, na lasku nejde zehrat ze tohle udelala spatne a tole zase lip, laska proste vse dela tak jak ji to prave prijde na mysl, neda se zvyklat a neda se zasrasit ruznymi vyvrheli a zlimy lidmi. Bud mame lasku radi a zijeme vni stale nebo ji odsuzujeme a davame ji vale. Ale nejlepe je s laskou zit ve smiru a ona se oplati stedrou porci citu nasim srdcim i dusim opevuje a opravuje vse co jen si preji. Lasce nejde porucit ted budes tu a ted prave tady, laska je volna jako stado opic ve stromovy, nejde ji uchopit ale jde citit kazdym porem naseho tela. Takove to chveni v podbricku, motyli letajici v pupiku a chveni se pri polibcich a hlazeni ve vlasech, to je lasky majestat. Predtucha lasky se najednou vynori a ani nelze zjistit odkud se vzala a kdyz ji uz drzime pevne v hrsi myslime ze uz nas neopusti, nahle je pryc jak para nad hrncem. Co si pocit pri predstave ze nas navzdy opusti, lasky cit. Nic nelze delat, protoze lasku mame vseci v sobe od narozeni od pocatku prvniho slovicka a pohledu na tenhle modry svet, mi jedini muzeme zvrat nasi budoucnost lasky cesty spet. Kazdy znas si nosime lasku pevne zakorenenou daleko na tisice klicu uzamcenou v sobe a kdyz prijde cas dame ji napovrch vsem ukazat. Tohle je kouzlo kouzelne a vydatne lasky. Jde citit, jde vzit do polibku a jde utisit tlumenym krikem a tichym piskanim vetru v romanci kopecku zmrzliny se rozpousti a zase se vraci jak andeli sum peruti. Nikdy ji nemuzeme stratit i kdyz nekdy si myslime ze sme osameli, nikdy doopravdy nejsme sami, laska je jen skryta a tise vyckava vnasich srdcich kdy zase vypluje napovrch a da ve sve sile dat najevo ze je tu jen pro nas a vsechny dotycne milovane.
Posted on: Thu, 19 Sep 2013 11:25:57 +0000
Trending Topics
Recently Viewed Topics
© 2015