Šafrán – Nejdražší koření na světě Koření šafrán je již po století velmi luxusní zboží. Už sám Zeus měl dle řeckých pověstí trávit noci na lůžku ze šafránu. Také za dob Římské říše bylo zvykem na svatební noc pokrýt lůžko šafránovými kvítky. Tento rituál byl již dříve velmi nákladnou záležitostí a dnes je toto koření ještě mnohem dražší: za jeden gram šafránu zaplatíme až 350 korun. Důvodem takto extrémně vysoké ceny koření je především vysoce náročný způsob jeho získávaní. A protože je šafrán pro některé pokrmy opravdu nepostradatelný a má na naše zdraví blahodárný účinek, vyplatí se pro jeho koupi šáhnout hlouběji do kapsy. Složení šafránu Šafrán má ostře-hořkou chuť, které si ale při běžném přidání do jídla jen stěží všimneme. Trpká chuť je způsobena látkou zvanou picrocrocin. Sušením vzniká aldehyd tzv. šafranal, který je odpovědný za typickou šafránovou chuť. Vedle šafranalu obsahuje koření celou řadu dalších aromatických sloučenin, jako např. Isophoron nebo krozin, odpovědných za zlatou barvu. Tento fakt byl v historii často využíván při barvení nejrůznějších materiálů. 100 gramů šafránu odpovídá asi 350 kaloriím. Největším dílem koření jsou sacharidy (61,5%), dále je přítomna voda (11,7%), bílkoviny (11,4%), tuk (5,9%) a vláknina (3,9%). Šafrán je bohatým zdrojem minerálních látek, především vápníku, draslíku, hořčíku a železa. V neposlední řadě obsahuje vitamín C a malé množství vitamínu A. Šafrán má svoji cenu Název šafrán je původem z arabštiny a znamená v překladu „být žlutý“. Koření je získáváno z rostliny Šafrán setý (Crocus sativus), která se hojně vyskytuje v Malé Asii a v oblastech u Středozemního moře. Přesněji řečeno je z této rostliny použita pouze blizna květů. Na získání jednoho kilogramu šafránu je zapotřebí 150.000 až 200.000 rostlin. Žně a zpracování koření probíhá pouze ručně bez automatizačních prostředků. Za den je sběrač schopen získat asi 70 gramů koření. Žne probíhají pouze jednou ročně na podzim. Vysoké náklady na produkci vysvětlují, proč je toto koření tak drahé. Cena na trhu kolísá podle kvality mezi 100 a 350 korunami. Díky této ceně se stává šafrán nejdražším kořením světa. Léčivé působení šafránu Šafrán je velmi často používán v kuchyni nejen při vaření, ale i při pečení. Ale to, že může být nápomocný při zdravotních problémech, ví už málokdo. Přitom je šafrán už po století nasazován právě pro své léčebné účinky, např. při jaterních a očních problémech, astmatu a dně. U starých Řeků platil vždy šafrán za pomocníka při ženských obtížích tím, že úspěšně tlumí křeče. Malé množství šafránu, na špičku nože, se rozpustilo ve sklenici mléka a tento nápoj měl úspěšně utišit menstruační bolesti u žen. Stejně tak by měl mít šafrán tlumivý účinek na bolesti žaludku. V tomto případě nám historické recepty doporučují čaj se směsí koření: máta peprná, fenykl, meduňka (vždy čajovou lžičku). Do této čajové směsi přidat tři šafránové lístky a nevolnost, bolest a zvracení by mělo ustat. Šafrán také údajně podporuje trávení a stimuluje krevní oběh. Někteří lidé věří, že pomocí konzumace tohoto koření, zhubnou. Ale vědecky je tato domněnka zatím nepotvrzena. První vědecké studie však již vážně hovoří o antidepresivním účinku. To, že šafrán působí kladně na náladu, souvisí pravděpodobně s přítomností aldehydu šafranalu, který zvedá hladinu serotoninu a následně krocinu, který je odpovědný za zvýšení hladiny dopaminu a noradrenalinu. Kompletní studie však zatím nebyly provedeny. Přes jeho positivní účinky na naše zdraví, by ale neměla být konzumace šafránu v žádném případě přeceňována. Ve velkých množstvích totiž šafrán působí jako opojný prostředek. Při nadměrné konzumaci se nejprve objeví smích následovaný bolesti hlavy a nevolností. Později mohou přijít i halucinace a ochrnutí centrálního nervového systému, což může zapříčinit i smrt. Zdroj: anamneza.cz
Posted on: Wed, 18 Sep 2013 19:47:44 +0000
Recently Viewed Topics
© 2015